Průměrný Čech by se chtěl dožít 93 let, ale pro zlepšení svého zdraví téměř nic neudělá. Podobně je na tom celoživotní vzdělávání. Desetina Čechů se finanční připravuje na budoucnost.

Globální průzkum NN pojišťovny se zaměřil na 11 585 osob ve věku 18 až 79 let z 11 zemí světa, včetně České republiky. Dotazníkové šetření probíhalo během letošního února a března. Počet osob za Česko není k dispozici. Finanční server 2FP přináší výsledky české mutace průzkumu.

Klíčové informace vyplývající z průzkumu

• Průměrný Čech by se chtěl dožít 93 let;
• Na svou budoucnost z hlediska finančního zajištění se připravuje pouze 9 procent Čechů a Češek;
• Třetina Čechů ignoruje rady lékaře, i kdyby jim prodloužili život o pár let;
• Sedm z deseti lidí se nejvíce bojí nesoběstačnosti.

Průzkum byl zaměřený na dlouhověkost. Pro spokojený a dlouhý život je zapotřebí zohlednit následující faktory: fyzické zdraví, přizpůsobení se změnám, finanční příprava na stáří, kvalita sociálních vazeb, celoživotní učení a smysl života.

Polovina Čechů (52 procent) hodnotí svůj zdravotní stav jako pozitivní. Stres nepociťuje vůbec nebo jen velmi málo 65 procent Čechů a Češek. Plná třetina lidí (30 %) by nedalo na radu lékaře, i kdyby to pro ně znamenalo prodloužení života o pár let navíc. Omezení zlozvyků, mezi které patří například nadměrná konzumace alkoholu, kouření, málo pohybu či nezdravá strava, by lidé horko těžko akceptovali.

Češi se s novými podmínkami vyrovnávají těžko. Odhodlání ke změně mají nízké.

Zajištění na stáří

Pouze devět procent české populace vnímá pozitivně svou finanční přípravu na stáří. Polovina Čechů uvádí, že finance neplánuje na více než pár měsíců. Vrtkatkost zdraví je pro 4,3 milionu Čechů neznámý pojem. Nic na tom nezmění ani statistika NN pojišťovny, podle které se každý čtvrtý dospělý do 80 let stane závislým na druhých. Náklady na celodenní nezbytnou péči se mohou vyšplhat na desítky tisíc měsíčně. Paradoxně 71 procent lidí nechce být závislých na svém okolí.

Rodina a pak možná přátelé

Rodinu, jako nejvyšší životní potěšení, vnímá pozitivně 87 procent lidí. Oproti tomu přátelé jsou pouze pro desetinu lidí důležití a udělají si na ně dostatek času. Zbylá část populace o své nepříbuzenské vztahy pečuje méně až vůbec.

Celoživotní vzdělávání je tabu

Většina Čechů (75 procent) projevuje zájem o celoživotní učení, avšak pouze třetina (35 procent) se začala v posledních třech letech aktivně věnovat rozvoji svých znalostí a dovedností. Stáří je v Česku vnímáno jako doba úpadku než období moudrosti a rozvíjení všeho, co lidi zajímá.

Smysluplný život

Pro 80 procent lidí je stávající život jako smysluplný. Pět Čechů ze šesti uvádí, že žijí život, který stojí za to. Sedm lidí z deseti je spokojeno s tím, čeho v životě dosáhli.