Fondy pro bohaté. To jsou fondy kvalifikovaných investorů z rodiny SICAV a ZISIF. Pro investici potřebujete nejméně milion korun. Oproti podílovým fondům jsou rizikovější a výnosnější.
Nebezpečné ovoce nejlépe chutná. Tak lze parafrázovat hlavní charakteristiku fondů kvalifikovaných investorů (FKI). Abyste se mohli stát kvalifikovanými investory, kvalifikuje vás výše vkladu. Milion korun jako základ, řada fondů požaduje od investorů nejméně 3,5 milionu. V Česku se setkáte se dvěma typy fondů kvalifikovaných investorů: SICAV a ZISIF. Druhý typ fondu je trochu otloukánek. Oproti SICAVu má ZISIF celou řadu výhod.
Kvalifikace pro kvalifikovaného investora?
Kvalifikace investora se určuje podle objemu prvotní investice. Pro fondy kvalifikovaných investorů jsou stěžejní dvě sumy v eurech a jejich přepočet do českých korun. První hranicí je 40 tisíc euro, což je onen milion korun, druhá činí 125 tisíc euro (3,5 milionu korun). Investoři s českým domicilem investují milion korun. Podmínky si stanovuje každý FKI samostatně.
Druhá „kvalifikace“ je čestné prohlášení investora, že rozumí investici do FKI. Vyplnění investičního dotazníku není třeba.
SICAV
SICAV přináší vyšší dohled České národní banky (ČNB). Správce fondu musí mít obhospodařovatele, který v podstatě audituje a reportuje informace centrální bance. Právní osoba SICAVů je akciová společnost. Povinné je uvést zkrátka SICAV do názvu investiční společnosti, která ho spravuje. Základní kapitál SICAVů je nejméně jedna koruna.
Zkratka SICAV pochází z francouzštiny „Société d’investissement à Capital Variable“ a vyjadřuje „akciová společnost s proměnným základním kapitálem“.
Fondy kvalifikovaných investorů v režimu SICAV mohou vytvářet podfondy a podléhají robustnímu dohledu. Nabídka investování probíhá veřejně a je bez omezení počtu investorů nebo obshospodařovaným aktivům.
ZISIF
ZISIF patří rovněž do skupiny fondů kvalifikovaných investorů, avšak nese podtitul alternativní fond. Oproti SICAVům nemá takřka žádný dohled centrální banky. ČNB sleduje pouze formální náležitosti, obdobně jako u podlimitních dluhopisů. ZISIF lze provozovat i pod hlavičkou společnosti s ručením omezeným, kterou může založit jedna osoba fyzická či právnická. Oproti tomu akciovou společnost zakládají nejméně dvě osoby – jedno zda je to právnická nebo fyzická.
U ZISIFů je omezení u výše spravovaných aktiv, které může být nejvýše 500 milionů euro, což představuje deset miliard korun. Zde je potřeba uvést, že celá řada SICAVů nemá aktiva vyšší pěti miliard korun, pro životaschopný byznys stačí spravovat aktiva okolo 250 milionů korun a více.
Dalším omezením ZISIFů je, že nemohou veřejně nabízet své služby. Z pohledu zákona jde o uskupení rodinu a přátele, kteří chtějí pospolu investovat a chtějí se zároveň vyhnout složitému a drahému reportování České národní bance. Tomu odpovídá i počet investorů, který by neměl překračovat 20 osob. Tato podmínka není často akceptována a stává se, že fondy mají stovky, ne-li tisíce investorů.
Bohužel jsou ZISIFy zneužívány pro podvodné fondy. ČNB připravila zpřísnění pravidel pro investování do tohoto typu fondů s platností od 1. července 2024.