Zaměstnanecké benefity chytají druhý dech. Chvíli to vypadalo, že budou zrušené. Nakonec se omezily horním stropem vypočítaným z poloviny aktuální hrubé mzdy.
Zaměstnanecké benefity mají jasně vymezený účel čerpání. Mají relativně úzký rozsah využití, stejně jako stravenky. Z pohledu politiků současné vlády Petra Fialy se benefity jevily jako zbytná záležitost, která se dá zrušit. Neustáli tlak provozovatelů cafeterií, kteří argumentují (mnohdy absurdními) vysvětleními, které vysvětlíme níže.
Současnou koalici je nutno pochválit, že progresivně navázali strop zaměstnaneckých benefitů na hrubou mzdu. O konečné výši se dá debatovat, avšak krok – navázání na jasně stanovený průměr hrubé mzdy – je dobrý a zároveň jednoduchý.
Jak fungují benefity?
Fungování zaměstnaneckých benefitů vysvětlíme na jednoduchém příkladu babičky, vnoučete, stokoruny a cukráře.
Babička dává svému vnoučeti stokorunovou časově omezenou dárkovou poukázku do místní cukrárny. Místní cukrář se má dobře, zákazníčci chodí s vouchery a proměňují je za sladké. Nazpět vrací maximálně do pěti korun, zbytek buďto propadne cukráři do kapsy nebo si dítě objedná více sladkostí, než by bylo dobré. A tím má cukrář zase peníze v kapse. Netratí, prosperuje, mne si ruce jako řezník Krkovička z večerníčku. Daří se rovněž výrobcům voucherů, kteří je nestíhají tisknout.
Jakmile babičky začnou dávat vnukům peníze místo voucherů, cukrář i výrobce voucherů se mít dobře nebudou. Útraty se rozmělní v celé šíři místních maloobchodů. Tím pádem bude cukrář tvrdit, že mu z dárkových poukázek plyne významná část tržeb a jejich zrušení má pro jeho byznys negativní vliv.
Z pohádky do reality
Nyní přeskočme do firemního světa. Babičku zaměníme za zaměstnavatele, vnoučka za zaměstnance a cukráře třeba za provozovatele fitka, optiky, knihkupectví nebo restauraci. Zaměstnavatel přes specializovaného správce benefitů, cafeterii, posílá svým zaměstnancům peníze, které mohou vyměnit za služby a zboží (třeba brýle nebo tištěné knihy), které jsou přesně definovány zákonem. Nákup elektroniky možný není, byť to někteří prodejci občas dopustí s cílem otestovat bdělé oko cafeterií. Peníze v cafeteriích jsou časově omezeny, nejčastěji na dva roky (stravenky jen na daný kalendářní rok).
Z peněz plynoucích do zaměstnaneckých benefitů se neodvádí sociální a zdravotní pojištění v souhrnné výši 26 procent. Zaměstnavatelé na benefitech ušetří nemalé finanční zdroje, které použijí na výplatu zastřených odměn svým zaměstnancům. Ti tento stav akceptují, neboť je velký rozdíl, zda dostanete deset tisíc korun čistého ve výplatě navíc nebo 17 tisíc korun v benefitech. V konečném důsledku přichází stát o část příjmů (rozdíl mezi daní z přidané hodnoty a odvodů na pojistné).
Uměle vzniká stav, kdy se část poskytovatelů benefitů (služby a výrobky) zvýhodňuje před ostatními subjekty, které neměli to štěstí, aby na ně oko benefitů dosáhlo. Odpověď najdeme v běžné restauraci, neboť čím se liší oběd smažených dobrot s půllitrem piva? Obojí je pro zdraví jedince škodlivé. Smažené mňamky se hravě uhradí stravenkou, pivo nikoliv.
Zdraví především
Cafeterie pějí ódy, jak se díky nim daří zaměstnancům sportovat v jejich uměle vytvořené síti sportovišť. Lidé sportují v posilovnách, žijí zdravě, hýbou se. Fitness studia ukazují grafy kolik lidí u nich platí benefity. Provize tečou do kapes cafeterií. Všichni se děsí okamžiku zrušení benefitů. Bez příjmů z benefitů si nedokáží představit svou další budoucnost.
Stejně jako vnouček, který v rukou drží voucher od babičky k místnímu cukráři. Raději by uvítal stokorunu, než líbivě potištěný papírek. Sladkého se přejedl. Rád by si pořídil třeba prak, aby s ním mohl tropit neplechu. Místní skláři praky v rukou malých nezbedů jistě uvítají.
Peníze místo benefitů
Z uvedeného je patrné, že peníze jsou nadevše a jejich pracné proměňování za výrobky a služby s jasně omezenou využitelností zvyšuje náročnost všech aktérů. „Vezmu stokorunu a utratím ji kde budu chtít,“ přeje si nejeden zaměstnanec. Žel jeho zaměstnavatele naskočil na falešnou vábničku provozovatelů cafeterií.
Zrušením daňové podpory benefitů a jejich rozpuštění do mezd zaměstnanců se v rámci ekonomiky redistribuje jinak. Přestanou na nich benefitovat dosavadní subjekty, nýbrž i ostatní tržní aktéři. Stát se ke svým penězům stejně dostane. Prostředí se zjednoduší ubude výjimek
Deset benefitů bez vlivu cafeterií
- Bonusy
- 5 týdnů dovolené a víc
- Pravidelný roční nárůst platu o inflaci
- Sick Day/Health Day
- Flexibilní pracovní doba
- Home Office
- Vánoční prémie
- 13. nebo i 14. plat
- Příspěvek na dovolenou*
- Vzdělávací kurzy (jiné než jazykové)*
Přiložený výčet shrnuje benefity, které může zaměstnavatel nabídnout zaměstnancům, i bez správce benefitů, cafeterie? Peníze jsou nejlepším benefitem, stejně jako volno navíc.
Poznámka:
*) Uvedené poslední benefity mohou být zařazené v cafeterii, ale také nemusí. Proplacení příspěvku na dovolenou zvládne zaměstnavatel s patřičnou směrnicí, vzdělávací kurzy se nakupují rovněž podle zájmu zaměstnanců.