Doplňkové penzijní spoření je vysoce efektivní investiční nástroj pro budování dlouhodobé finanční rezervy na stáří. Ukážeme vám, jak získat maximální užitek z tohoto státem štědře dotovaného finančního produktu.

Předně musíte mít sjednané doplňkové penzijní spoření (DPS). Předchozí varianta penzijní připojištění k zajištění maximálního možného užitku nestačí. Pakliže jste si penzijní připojištění zakládali před rokem 2012, využijete část informací vyjma investiční strategie. Pro přechod z penzijního připojištění musíte nejdříve provést jeho konverzi na DPS. Pro získání důvodů, jak z penzijka získat maximální užitek je následující článek je pro vás. Stejně jako pro všechny, kteří doplňkové penzijní spoření již mají, ale rádi by z něho získali více.

Nevýhody penzijního spoření

Nevýhodou penzijního spoření je vázaní finanční prostředků po dlouhou dobu. Stejně jako při jeho předčasném ukončení, kdy se vrací státní a zaměstnanecké příspěvky a zdaňují výnosy z nich vzešlé. Přes tyto nevýhody je doplňkové penzijní spoření aktuálně nejvhodnějším investiční produkt pro běžného investora.

Níže převažují klady penzijka a jeho rezervotvorného významu na váš starobní důchod.

Penze bude za dlouhou dobu

Jste-li mladí, řekněme do 55 let, máte před sebou nejméně desetiletou dobu, než se dožijete minimálního vstupního věku do řádného starobního důchodu. Deset let představuje dlouhý investiční horizont, který přeje dynamickým až agresivním investicím.

Máte-li do starobního důchodu déle než 20 nebo 30 let, je pro vás agresivní investiční strategie nejlepším možným řešením.

Dynamické investice představují akcie velkých společností obchodovaných na národních burzách typu PX, DAX nebo S&P 500. Zapomeňte na rizikové firemní dluhopisy nebo minifondy ZISIF tvářící se jako super investice. Peníze neproměňujte ani za státní dluhopisy, v dlouhodobém horizontu si snížíte výnosový potenciál, který akcie nabízí. Neberte v milost ani zlato nebo bitcoiny. Žlutý kov i virtuální mince jsou nafouknuté investiční bubliny bez vnitřní hodnoty.

Určitě zapomeňte, že chcete mít v každém okamžiku stejně peněz, jako jste tam vložili, nejlépe o trochu víc. Tímto nastavením budou vaše investice živořit. Nominální hodnotu vám spolehlivě ohlodá inflace. Tolik k realitě drobných investorů žmoulající svoje penzijko, které se nastavením podobá spořicímu účtu.

Příspěvky účastníka
Příspěvky zaměstnavatele
Státní příspěvky
Daňové slevy
Poplatky
Investiční strategie

Příspěvky účastníka

Výše příspěvků účastníků do penzijního spoření nejsou nijak omezeny. Strategie zaměřená na pobírání státní podpory je pro řadu lidí lichá (viz dále). Pro efektivní budování rezervy na stáří je dobré odkládat desetinu nebo pětinu vašich čistých měsíčních příjmů. Desetinu odkládá ten, kdo má do penze 30 let a více, pětinu pak lidé mající méně než 30 let. Poměr příspěvků účastníka vůči jeho čisté mzdě je nejlepším možným řešením.

Ukládejte do penzijka pravidelně částku na měsíční bázi před jednou ročně posílat sumu větší.

Pokud můžete, ukládejte vyšší částky než je oněch deset nebo dvacet procent. Snížit je možné je kdykoliv. Stejně jako platby příspěvků na nějaký čas zastavit. Je škoda, když zbytečně přicházíte o užitek z peněz, které spravují penzijní společnosti.

Příspěvky zaměstnavatele

Značně nevyužitou podporou k penzijku jsou příspěvky zaměstnavatele. Ty mohou ze zákona o penzijním spoření činit až 50 tisíc korun. Řada zaměstnavatelů přispívá daleko méně a pohybují se od stokorun po tisícikorunu. Někteří chlebodárci nepřispívají vůbec. Pětisetkoruna měsíčně znamená za rok šest tisíc korun a za dvě desetiletí příjemných 120 tisíc korun. K tomu připočtěte výnos jako bonus.

V případě zrušení penzijního spoření se veškeré příspěvky zaměstnavatelů i státu vrací nazpět na jejich bankovní účty, proto je dobré penzijko „dospořit“. Vratky příspěvků zajistí automaticky penzijní společnost.

Na příspěvky zaměstnavatele se nevztahují státní příspěvky ani daňová sleva. Obé vychází jen a pouze z příspěvků účastníka.

Státní příspěvky

Stát motivuje účastníky státními příspěvky. Pro získání nejnižší možné státní podpory je nutné měsíčně odložit 300 korun (státní příspěvek činí 90 korun). Od změny doplňkového penzijního spoření bude nutné měsíčně odložit alespoň 500 korun, abyste získali minimální státní příspěvek 130 korun. Maximální tandem příspěvků účastníka a státu jsou nyní 1000 Kč a 230 Kč, po novu od roku 2024 se zvýší na 1700 Kč a 340 Kč.

Spořit jen do výše státních příspěvků je lichá strategie. Více se dočtete výše v části Příspěvky účastníka.

Daňová sleva

Slevu z daně z příjmů uplatníte při spoření více než tisícikoruny měsíčně. Maximální výše měsíční úložky jsou tři tisíce korun. Daňová sleva se uplatňuje při ročním zúčtování daně z příjmu. Za měsíční úložky v rozmezí 1 100 až 3 000 korun získáte od 180 do 3 600 korun ročně coby úspory na dani z příjmů.

Zjednodušeně se dá říct, že za každou stokorunu získáte ročně 180 korun jako vratku z daně z příjmů.
Trik spočívá ve snížení daňového základu. Ročně si ho díky penzijnímu spoření lze snížit až o 24 tisíc korun. Při 15procentní daně z příjmu je výpočet následující: 24 000 Kč x 15 % = 3 600 Kč. Sleva je oněch 3 600 korun, kterou dostanete po zpracování daňového přiznání od finančního úřadu. Podklady pro daňovou slevu vám pošle penzijní společnost začátkem roku.

Po novu bude nutné uhradit více pro získání slevy na dani z příjmu.

Poplatky

Poplatky spojené s vedením fondu jsou pro penzijní společnosti omezené zákonem a činí od 0,9 do 1,4 procenta z objemu spravovaného finančního majetku účastníka. Pakliže máte na svém penzijku naspořeno 500 tisíc korun, činí správcovský poplatek od 4 500 do 7 sedmi tisíc korun. Výše poplatků se liší podle zvolené investiční strategie.

Dosažené výnosy jsou započítané po odečtení poplatků. Oproti otevřeným podílovým fondům jsou poplatky penzijních společností nízké právě díky omezení v zákonu o penzijním spoření. Běžně se poplatek za roční správu investičních společností provozující otevřené podílové fondy pohybuje okolo dvou až tří procent.

Poplatky penzijní společnosti strhávají automaticky.

Investiční strategie

Penzijní společnosti nabízí několik investičních strategií. Od konzervativní, přes vyváženou až po dynamickou, někdy též agresivní, ve které je drtivá většina finančních prostředků zainvestována do akcií. Pro dlouhodobé „spoření“ je dobré zvolit dynamičtější strategii.

Penzijní společnosti nabízí investiční strategie pod různými názvy:
Dynamická, agresivní, růstová, akciová
Dluhopisová, vyvážená
Peněžní, konzervativní

Dynamická, agresivní, růstová, akciová strategie

Jak název napovídá, obsahuje dynamická investiční strategie větší část investičního portfolio akcie. Nejvyšší potenciál ke zhodnocení finančních prostředků. Růstová strategie je pro každého, kdo má před sebou alespoň pětiletý investiční horizont.

Dluhopisová, vyvážená strategie

Vyvážená investiční strategie nabízí vhodné řešení z hlediska rizika a výnosu. Mezi investiční nástroje patří dluhopisy, jak státní, tak korporátní. Část portfolia obsahuje akcie. Investiční horizont je dlouhý v případě vyvážené strategie v jednotkách let.

Peněžní, konzervativní strategie

Peněžní nebo konzervativní investiční strategie znamená nízké riziko spojené s nižším zhodnocením. Mezi investiční nástroje patří pokladniční poukázky nebo státní dluhopisy. Investiční strategie je roční.

Problematika penzijního spoření je širší než tento článek. Přečtete si v samostatných příspěvcích o doplňkovém penzijní spoření a předdůchodech. Tím získáte základní představu o penzijním spoření.