Pracující odvádí sociální pojištění, ze kterého se vyplácejí starobní důchody. Pravdivé tvrzení, které má jednu obrovskou nevýhodu. Je závislé na příznivém poměru mezi počtem pracujících a počtem seniorů.
Nyní vychází počet ekonomicky aktivních na jednoho starého člověka v poměru 3,13:1, tři pracující připadají na jednoho seniora. Poměr se za posledních 20 let snížil o dva pracující. Respektive se zvýšil počet starobních důchodců. Stárnutí je nevyvratitelný fakt.
Snižování poměru „pracující:důchodci“ je již nyní viditelný. Klesá objem finančních prostředků, které jsou určené na výplatu starobních důchodů. V roce 2023 vykázal podle Ministerstva financí ČR systém důchodového pojištění schodek 72,79 miliardy. Jde o celkový počet vyplácených důchodů, kromě starobních jde i o pozůstalostní a invalidní. Podobné schodky budou přibývat. Jejich pokrytí povede k dalšímu zadlužování státu. Případně bude stát hledat možnosti, jak nalézt peníze jinde. Jednou z možností je zvýšení daně z přidané hodnoty.
Dalších zhruba 20 let bude situace podobná té dnešní. Poměry pracujících a důchodců se budou postupně proměňovat. Na pozadí bude klesat počet ekonomicky aktivních a růst počet těch neaktivních.
Odhadované poměry pracující vs důchodci
V roce 2020 bylo v Česku 7,18 milionu ekonomicky aktivního obyvatelstva ve věku 15 až 64 let. Starých lidí ve věku od 65 let pak 1,42 milionu. Nyní je počet ekonomicky aktivních 6,7 milionu oproti 2,16 milionu seniorů. Posuny jsou jasně viditelné.
Pracující vs důchodci
| Rok | Pracující (v mil.) | Senioři (v mil.) | Poměr pracující vs senioři |
|---|---|---|---|
| 2000 | 7,18 | 1,42 | 5,05 |
| 2005 | 7,29 | 1,46 | 5,01 |
| 2010 | 7,38 | 1,64 | 4,51 |
| 2015 | 7 | 1,93 | 3,62 |
| 2020 | 6,75 | 2,16 | 3,13 |
| 2030 | 6,56 | 2,48 | 2,64 |
| 2040 | 6,08 | 2,82 | 2,16 |
| 2050 | 5,39 | 3,16 | 1,71 |
| 2060 | 5,06 | 3,19 | 1,58 |
| 2070 | 4,93 | 2,84 | 1,73 |
Zdroj: Český statistický úřad; Zpracování: 2FP
Odvody sociálního pojištění rostou, neboť dochází ke zvyšování mezd a platů. Avšak průběžný důchodový systém již nyní vykazuje značné deficity. Za dalších 20 let bude situace opět odlišná, bohužel nepříznivá pro budoucí starobní důchodce. Na své si přijdou nynější odpůrci důchodců. Zestárnou a zjistí, že se o ně stát nedokáže postarat.
Jaké budou důchody v polovině století?
Pohrajme si trochu s čísly a ukažme si, jak vysoký bude starobní důchod v polovině století. Z přiložené tabulky je zřejmé, že pracujících bude zhruba 5,39 milionu a seniorů 3,16 milionu. Poměr mezi nimi pak 1,71.
Vezmeme-li v potaz stávající objem příjmů na důchodového pojištění, tj. 602,5 miliardy korun z minulého roku a vydělíme ji předpokládaným počtem seniorů v roce 2050 vyjde nám průměrný starobní důchod ve výši 15 888 korun měsíčně. Číslo je silně orientační, nebere v úvahu růst mezd, stejně jako inflaci. V budoucnu budou starobní důchody připomínat základní důchodovou dávku, ze které budoucí starý člověk nepoplatí ani základní výdaje.
Výpočet silně kulhá na obě nohy, kdyby nějaké měl. Pokud budeme brát v úvahu, že meziročně se zvýší o výběr pojistného, ze kterého se platí důchody, o dva procentní body, bude situace za 26 let vypadat následovně.
V roce 2050 by podle upraveného odhadu průměrný starobní důchod činil 26 588 korun. Vypadá to jako vysoká částka, avšak při dvouprocentní roční valorizaci důchodů by v polovině průměrný důchod činil 33 907 korun.
Jaký bude ve skutečnosti vývoj nikdo neví.
Zdroj:
Český statistický úřad
Česká správa sociálního zabezpečení
Ministerstvo financí ČR
Autorský článek