Platíte ho všichni, přesto v něm mnozí chybují. Podívejte se na nejčastější mýty, které kolují o platbách za zdravotní péči v Česku.

Povinnost platit zdravotní pojištění se týká téměř každého z nás, ať už jako zaměstnance, podnikatele, nebo osoby bez zdanitelných příjmů. Systém je ale natolik komplexní, že kolem něj panuje řada polopravd a omylů. Tyto nepřesnosti mohou v praxi vést nejen ke zbytečným starostem, ale i k nečekaným finančním problémům v podobě dluhů a penále.

Proto se podívejme na nejrozšířenější mýty. Znalost pravidel vám pomůže vyhnout se sankcím a lépe pochopit, na co vaše peníze skutečně jdou. Ne vše je totiž tak, jak se na první pohled zdá, a správné informace jsou klíčem k finančnímu klidu.

Veřejné zdravotní pojištění je povinné a nelze ho nahradit žádným komerčním produktem.

Nižší odvod neznamená horší péči

Základním kamenem českého zdravotnictví je princip solidarity. To znamená, že kvalita a dostupnost lékařské péče nezávisí na tom, kolik na pojistném odvádíte. I když máte podprůměrnou mzdu a vaše platby jsou nízké, máte nárok na stejnou péči jako člověk s vysokými příjmy, jehož odvody jsou několikanásobně vyšší. Systém je navržen tak, aby chránil všechny bez rozdílu.

Čtěte také: V jakých případech vám zkrátí či odeberou nemocenskou

Sazba pojistného je pevně stanovena zákonem na 13,5 procenta z vyměřovacího základu. Z tohoto důvodu nelze ušetřit ani změnou zdravotní pojišťovny. Všech sedm pojišťoven na trhu musí odvádět stejnou částku. Konkurují si pouze v nabídce bonusů, jako jsou příspěvky na dentální hygienu, očkování či sportovní aktivity, a v kvalitě klientského servisu.

„Mnoho lidí se domnívá, že změnou pojišťovny ušetří na měsíčních odvodech, ale to je omyl. Sazba je daná zákonem a pro všechny stejná, liší se pouze bonusy a preventivní programy,“ vysvětlila Pavla Šťastná, redaktorka finančního serveru 2FP.cz.

Platí se z každého příjmu

Častým omylem je představa, že se zdravotní pojištění odvádí pouze z hlavního zaměstnání. Zákon však mluví jasně. Pojistné musíte platit z každého příjmu, který zakládá účast na pojištění. Pokud tedy pracujete na dva zkrácené úvazky u různých firem, odvod vám strhnou z obou mezd bez jakékoliv úlevy.

Tato povinnost se nevyhýbá ani podnikatelům či pracujícím důchodcům. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) s vedlejší činností platí pojistné i z nízkého zisku, neexistuje žádná osvobozená hranice. Pracující starobní důchodci sice získávají slevu na sociálním pojištění, ale zdravotní pojištění odvádějí v plné výši jako ostatní zaměstnanci. Jejich příjem ze zaměstnání se pro tyto účely posuzuje standardně.

Výpočet zdravotního pojištění se navíc v klíčových bodech liší od toho sociálního. U zdravotního pojištění neexistuje maximální vyměřovací základ, takže lidé s velmi vysokými příjmy platí stále více. Naopak platí minimální vyměřovací základ, který zaručuje minimální odvod do systému i při nízkém nebo žádném zisku u OSVČ na hlavní činnost.

Pojištění není nemocenská ani daň

Mnozí si pletou zdravotní pojištění s nárokem na nemocenskou. Zdravotní pojištění financuje výhradně lékařskou péči – od návštěvy praktika po složité operace. Dávky v pracovní neschopnosti (nemocenská) jsou součástí sociálního pojištění a nárok na ně vzniká jen tehdy, pokud jste si ho platili. Osoba bez zdanitelných příjmů si sice platí zdravotní pojištění, ale na nemocenskou nárok nemá.

Na rozdíl od daně z příjmů také u zdravotního pojištění nemůže zaměstnanci vzniknout přeplatek. Při ročním zúčtování daní můžete získat peníze zpět díky slevám či odpočtům. U zdravotního pojištění se však žádné slevy neuplatňují, a proto na konci roku nemůžete nic dostat zpět. A pokud vám naopak vznikne dluh, nezoufejte, že nemůžete změnit pojišťovnu. Můžete, ale povinnost uhradit dluh tím nezaniká a původní pojišťovna ho bude vymáhat.

Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.

Zdroj:
Autorský článek
Ministerstvo zdravotnictví
Všeobecná zdravotní pojišťovna