Zásluhová část důchodu se od letoška snižuje a v dalších letech bude trend pokračovat. Připravte se na nižší zápočet výdělků do budoucího důchodu.
Princip zásluhovosti, tedy přímá úměra mezi výší odvodů a budoucím důchodem, v českém systému systematicky slábne. Od začátku roku 2026 začala platit nová pravidla pro výpočet starobních důchodů, která snižují váhu vyšších příjmů. Nejde o jednorázovou změnu, ale o začátek dlouhodobého trendu, který bude pokračovat až do roku 2035.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Méně procent z výdělku
Klíčem k výpočtu důchodu je takzvaný osobní vyměřovací základ, což je zjednodušeně průměrná měsíční mzda za odpracované roky. Tento základ se ale do důchodu nezapočítává celý, nýbrž se redukuje pomocí dvou hranic. A právě zde došlo k zásadní změně. Zatímco do konce roku 2025 se z příjmu do první redukční hranice započítávalo plných 100 procent, od ledna 2026 to je už jen 99 procent.
Čtěte také: Důchody se změní, konec doplatků a bonusů
Stát omezuje vliv výše mzdy na budoucí důchod, solidarita opět posiluje na úkor zásluhovosti.
Tento pokles bude pokračovat. Pro důchody přiznané v roce 2027 se počítá se zápočtem 98 procent a každý další rok se sazba sníží o další procentní bod. Cílový stav v roce 2035 má být pouhých 90 procent. Zápočet příjmů mezi první a druhou redukční hranicí zůstává na 26 procentech a nad druhou hranicí se k výdělkům nepřihlíží vůbec.
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Dopad v praxi
Pro ilustraci si ukažme modelový příklad. Člověk s průměrným měsíčním příjmem (osobním vyměřovacím základem) 45 000 korun, který letos odešel do důchodu po 44 letech pojištění, projde následujícím výpočtem.
Z jeho příjmu se do první redukční hranice (pro rok 2026 stanovené na 21 546 Kč) započítá 99 procent. Ze zbývající části do 45 000 Kč se započte 26 procent. Součtem těchto dvou částek vznikne výpočtový základ, který v tomto případě činí přibližně 27 429 Kč.
Tento základ se dále násobí počtem odpracovaných let a sazbou za každý rok pojištění. Po přičtení pevné základní výměry 4 900 Kč se dostáváme na výsledný starobní důchod okolo 22 946 korun měsíčně. Snižování zápočtu v dalších letech bude tento výsledek postupně dále osekávat.
Změny ve výpočtu důchodů jsou součástí širší snahy o stabilizaci důchodového systému. Oslabování zásluhovosti a posilování solidarity však znamená, že systém přerozděluje stále více prostředků od lidí s vyššími příjmy k těm s nižšími.
Pro budoucí generace to vysílá jasný signál: spoléhat se pouze na státní důchod nebude stačit a vlastní úspory na stáří získávají na ještě větší důležitosti.
Aby toho nebylo málo, snižuje se i druhá klíčová proměnná – sazba za každý rok pojištění. Ta letos klesla z 1,5 na 1,495 procenta z výpočtového základu a do roku 2035 se postupně sníží až na 1,45 procenta. Tato opatření přicházejí v době, kdy průměrný starobní důchod vyplácený samostatně dosáhl na konci loňského roku 21 094 korun.
Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.
Zdroj:
Autorský článek
zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
Česká správa sociálního zabezpečení