Za koho stát platí zdravotní pojištění?

Šťastná matka s dcerou – Mladá žena s úsměvem objímá starší ženu se šedivými vlasy. Obě se dívají do fotoaparátu na modrém pozadí.
Zdroj: Pixabay.com

Stát letos platí zdravotní pojištění za miliony lidí. Zjistěte, zda se to týká i vás a na co si dát pozor při změně životní situace.

Studenti, rodiče a pečující osoby

Většina lidí si platbu zdravotního pojištění spojuje se zaměstnáním nebo podnikáním. Existuje však rozsáhlý systém, v němž odvody za miliony obyvatel přebírá stát. Letos tato měsíční platba činí 2 188 korun za osobu. Okruh takzvaných státních pojištěnců je přitom mnohem širší, než se obecně soudí, a zahrnuje lidi v nejrůznějších životních etapách.

Čtěte také: Pojištění pohřbu: Jak se zajistit na poslední cestu

Mezi nejznámější skupiny patří nezaopatřené děti až do ukončení povinné školní docházky. Status státního pojištěnce jim ale zůstává až do 26 let, pokud se soustavně připravují na budoucí povolání, typicky studiem na střední či vysoké škole. Platí to i v případě, kdy jim v přípravě nebo výdělečné činnosti brání nemoc. Už od roku 2018 se tato ochrana vztahuje i na studenty starší 26 let v jejich prvním doktorském studijním programu, kteří nemají příjmy ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti.

Státní pojištěnec není jen důchodce, ale i student, nezaměstnaný, rodič či pečující osoba.

Stát platí pojištění také za rodiče pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek. Zásadní změna od letošního roku 2026 nastala u osob, které celodenně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let nebo o dvě děti do 15 let. Nově si mohou při péči přivydělat jako zaměstnanci či OSVČ a zároveň byl zrušen dřívější limit omezující pobyt dítěte ve školce či jiném zařízení.

Důchodci a lidé ve složité situaci

Další velkou a očekávanou skupinou jsou všichni poživatelé důchodu – ať už starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého či sirotčího. Státní ochrana se ale vztahuje i na ty, kterým nárok na důchod nevznikl. Jde o osoby v důchodovém věku bez potřebné doby pojištění nebo osoby plně invalidní (III. stupeň), pokud nemají jiné příjmy.

Pojistné hradí stát rovněž za uchazeče o zaměstnání evidované na Úřadu práce. Do systému spadají i lidé v tíživé finanční situaci, konkrétně příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, s několika zákonnými výjimkami. Stát se postará i o osoby ve výkonu trestu, vazby, detence nebo v ústavním ochranném léčení a o mladistvé v ústavní výchově do 19 let.

Ochranný deštník se rozprostírá i nad lidmi, kteří se starají o své blízké. Pojištění platí stát za ty, kdo pečují o osobu závislou na pomoci ve stupni II, III nebo IV, případně o dítě do 10 let závislé ve stupni I. Samotné osoby závislé ve stupních II až IV jsou rovněž státními pojištěnci. Do okruhu patří i někteří cizinci, například držitelé dočasné ochrany nebo žadatelé o mezinárodní ochranu bez vlastních příjmů.

Systém státních pojištěnců představuje klíčový pilíř sociální stability. Zajišťuje, aby lidé v náročných životních fázích, jako je studium, péče o rodinu, nemoc nebo ztráta zaměstnání, neztratili přístup ke zdravotní péči. Jde o masivní transfer peněz ze státního rozpočtu do zdravotnictví, který je přímo navázán na ekonomickou situaci v zemi. Pro představu, mediánová mzda v Jihomoravském kraji dosáhla v roce 2025 částky 44 819 korun. Vyměřovací základ pro platbu státu je sice výrazně nižší, ale jeho postupné navyšování představuje pro veřejné finance nezanedbatelnou a rostoucí zátěž.

Jak se platba počítá a co nás čeká

Výše měsíční platby, kterou stát za jednoho pojištěnce posílá zdravotním pojišťovnám, se odvíjí od takzvaného vyměřovacího základu. Z něj se vypočítá 13,5 procenta, což je standardní sazba zdravotního pojištění. Například pokud by vyměřovací základ činil 15 000 korun, měsíční platba by byla 2 025 korun.

Zákon č. 592/1992 Sb. stanovuje skutečné hodnoty. Pro letošní rok 2026 byla platba vypočtena tak, aby dosáhla částky 2 188 korun měsíčně. Už nyní je ale jasné, že v příštím roce dojde k dalšímu navýšení. Od ledna 2027 se vyměřovací základ zvýší na 16 450 korun. Po aplikaci 13,5% sazby a zaokrouhlení tak stát bude za každého pojištěnce měsíčně platit 2 221 korun. Tento krok odráží růst ekonomiky a mezd, zároveň ale zvyšuje nároky na státní rozpočet.

Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.

Zdroj:
Autorský článek
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
Úřad práce ČR