Lidé s vysokými příjmy si v roce 2027 opět připlatí na sociálním pojištění. Vyšší odvod ale automaticky neznamená vyšší budoucí důchod.

Strop na odvody opět roste

Vláda pro rok 2027 opět zvýší maximální vyměřovací základ pro placení sociálního pojištění. Tento strop, který omezuje, z jaké části ročního příjmu se pojištění odvádí, vzroste na 2 481 504 korun. Oproti letošnímu roku, kdy limit činí 2 350 416 korun, si tak lidé s nejvyššími příjmy připlatí více.

Čtěte také: Třetina Němců musí v důchodu pracovat

Tento limit, zavedený v roce 2008, se každoročně upravuje a odpovídá 48násobku průměrné mzdy stanovené pro daný rok. Zatímco u sociálního pojištění existuje tento strop, u zdravotního pojištění žádné takové omezení neplatí a odvádí se z celého aktivního příjmu. Změna se týká jak zaměstnanců, tak osob samostatně výdělečně činných.

Vyšší odvod a budoucí důchod

Mnozí se domnívají, že vyšší platby na sociální pojištění automaticky vedou k výrazně vyššímu starobnímu důchodu. Mechanismus výpočtu je však složitější a právě maximální vyměřovací základ v něm hraje klíčovou roli. Jakmile roční příjem tento limit překročí, další peníze už budoucí důchod nijak nezvýší.

Příjmy nad stanovený limit se pro výpočet budoucího důchodu nijak nezohledňují.

Představte si například manažerku s hrubou roční mzdou 3 miliony korun v roce 2027. Přestože její zaměstnavatel odvede sociální pojištění z maximálního základu 2 481 504 korun, pro výpočet jejího důchodu se bude počítat pouze s touto částkou. Více než půl milionu korun z jejího výdělku tak do výpočtu vůbec nevstoupí.

Pro kontext, průměrná hrubá mzda v Praze dosáhla v roce 2025 dle dat statistiků 65 594 korun měsíčně. Strop se tak týká skutečně jen úzké skupiny nejlépe vydělávajících lidí v zemi.

Past nerovnoměrných příjmů

Největší úskalí představuje strop pro lidi s nerovnoměrnými příjmy, jako jsou podnikatelé nebo zaměstnanci s vysokými ročními bonusy. Z hlediska budoucího důchodu je totiž výhodnější mít stabilní příjem těsně pod limitem než příjmy, které v některých letech limit výrazně přesáhnou a v jiných jsou hluboko pod ním.

Ukažme si to na příkladu dvou podnikatelů za roky 2025 až 2027. Podnikatel A bude mít každý rok zisk 2 miliony korun.

Jelikož je to v každém roce pod maximálním vyměřovacím základem, pro výpočet důchodu se mu započítá celkem 6 milionů korun. Podnikatel B vydělá za stejné období také 6 milionů, ale nerovnoměrně: v letech 2025 a 2026 po jednom milionu a v roce 2027 celé 4 miliony. Zatímco první dva miliony se mu započítají celé, v roce 2027 se mu započte pouze strop 2 481 504 korun.

Jeho celkový započitatelný příjem pro důchod tak bude jen přibližně 4,5 milionu korun, tedy o 1,5 milionu méně než u kolegy se stejným celkovým ziskem.

Systém maximálního vyměřovacího základu vnáší do solidárního důchodového systému prvek degrese. Omezuje sice maximální výši odvodů pro nejbohatší, zároveň ale stropuje i jejich nároky vůči státu v budoucnu.

Uvedená konstrukce může být nevýhodná právě pro jedince s kolísavými příjmy, což je typické pro podnikatele nebo špičkové manažery. Z pohledu státního důchodového systému tak systém nepřímo zvýhodňuje stabilní a předvídatelné kariéry před rizikovějšími, byť třeba celkově výnosnějšími.

Pro lidi s vysokými příjmy je to jasný signál, že se nemohou spoléhat pouze na státní pilíř a musí aktivně řešit vlastní zabezpečení na stáří formou investic a soukromých úspor.

Pro OSVČ s nejvyššími příjmy bude v roce 2027 maximální roční platba na sociální pojištění činit 724 580 korun. Vypočítá se jako 29,2 procenta z maximálního vyměřovacího základu. Kdo tohoto limitu dosáhne, v daném roce již další sociální pojištění ze svých příjmů ze samostatné činnosti neplatí.

Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.

Zdroj:
Autorský článek
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení
Český statistický úřad