Pracujete v náročném provozu? Možná přicházíte každý měsíc o tisíce korun na svůj budoucí důchod, aniž byste o tom věděli.

Stát od roku 2026 nařídil firmám přispívat zaměstnancům v náročných provozech na jejich spoření na stáří. Přestože zákon platí, tisíce korun měsíčně se k mnoha lidem vůbec nedostanou. Podle průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů a KB Penzijní společnosti si o tento benefit řekla jen asi polovina oprávněných pracovníků. V některých firmách jej dokonce nečerpá vůbec nikdo.

Háček je v tom, že nárok nevzniká automaticky. Zaměstnanec musí sám projevit iniciativu a o příspěvek si aktivně říct. Bez jeho žádosti zaměstnavatel nemá povinnost peníze posílat. Mnoho lidí tak kvůli neznalosti přichází o významnou částku, která jim může vylepšit finanční situaci v důchodu.

Stát zavedl povinnost, ale odpovědnost nechal na zaměstnancích.

Kdo má vlastně nárok

Příspěvek se netýká každého, kdo vykonává fyzicky náročnou práci. Rozhodující je oficiální zařazení vaší pracovní pozice do třetí kategorie rizikovosti. Toto zařazení provádí zaměstnavatel ve spolupráci s krajskou hygienickou stanicí na základě specifických faktorů, jako je celková fyzická zátěž, vibrace, extrémní teplo nebo chlad.

Čtěte také: Důchodci dostanou zpět peníze z penzijka

Mezi typické profese spadající do této kategorie patří například hutníci, kováři a svářeči vystavení vysokým teplotám, pracovníci v mrazírnách čelící chladu, nebo lesní dělníci a stavební dělníci obsluhující vibrační techniku. Důležité je, že nárok vzniká jen za měsíc, ve kterém odpracujete alespoň tři směny v těchto rizikových podmínkách.

„Mnoho lidí se mylně domnívá, že nárok vzniká automaticky s nástupem do ‚těžké‘ práce. Rozhodující je ale vždy oficiální zařazení pozice krajskou hygienickou stanicí, což si každý musí ověřit u svého zaměstnavatele,“ vysvětlila Alena Svobodová, úvěrová analytička finančního serveru 2FP.cz.

Aktivita se vyplácí doslova

Pokud zjistíte, že na příspěvek máte nárok, musíte udělat několik administrativních kroků. Základní podmínkou je mít založené doplňkové penzijní spoření. Jestliže ho nemáte, musíte si ho nejprve sjednat u některé z penzijních společností. Pokud již máte starší penzijní připojištění, můžete využít i to.

Následně musíte svou penzijní společnost informovat, že vám zaměstnavatel začne posílat příspěvky. Společnost vám obratem sdělí potřebné platební údaje, zejména číslo účtu a variabilní symbol. Teprve s těmito informacemi se obrátíte na svého zaměstnavatele, typicky na personální nebo mzdové oddělení, a písemně oznámíte, že uplatňujete svůj nárok.

Neotálet je klíčové

Jedním z nejdůležitějších pravidel je, že příspěvek nelze nárokovat zpětně. Zaměstnavatel vám začne peníze posílat až od měsíce následujícího po tom, co jste mu svůj nárok oficiálně oznámili. Každý měsíc, kdy s vyřízením otálíte, tak nenávratně přicházíte o peníze.

Pokud byste například s oznámením čekali půl roku, mohli byste přijít o téměř deset tisíc korun, které už vám nikdo nedoplatí. Je proto ve vašem vlastním zájmu jednat co nejrychleji a celý proces co nejdříve dokončit.

Kolik peněz leží na stole

Výše povinného příspěvku je stanovena na čtyři procenta z vašeho vyměřovacího základu, což obvykle odpovídá vaší hrubé mzdě. Pro zaměstnance s hrubou mzdou 40 tisíc korun to znamená přibližně 1 600 korun měsíčně navíc ke spoření na důchod.

Za jediný rok tak získáte přes 19 tisíc korun. Během deseti let se jedná o více než 190 tisíc korun, a to bez započítání státních příspěvků a zhodnocení, které vám peníze v penzijním fondu přinesou. Jde o částku, která může váš budoucí důchod citelně vylepšit.

Není příspěvek jako příspěvek

Někteří zaměstnavatelé poskytují svým lidem dobrovolný příspěvek na penzijní spoření jako firemní benefit. Tento dobrovolný příspěvek ale nesmíte zaměňovat s novým povinným příspěvkem pro rizikové profese. Jde o dvě naprosto odlišné platby.

I když už od firmy nějaké peníze na spoření dostáváte, ověřte si, zda se jedná skutečně o zákonný příspěvek. Pokud splňujete podmínky rizikové práce, máte nárok na obě platby, tedy jak na dobrovolný benefit, tak na povinný příspěvek.

„Zaměstnanci by si měli na výplatní pásce nebo u mzdové účetní zkontrolovat, zda firma odvádí skutečně zákonný příspěvek, nikoli jen běžný firemní benefit. Jde o dvě naprosto odlišné platby,“ upozornila Svobodová.

Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.

Zdroj:
Autorský článek
Ministerstvo financí
Výzkum Unie zaměstnavatelských svazů a KB Penzijní společnosti