Pracujete v náročných podmínkách? Možná máte nárok na tisíce korun ročně na důchod, ale musíte si o ně aktivně říct, jinak o ně přijdete.
Obsah článku
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Od začátku letošního roku platí nová pravidla, která měla přilepšit na důchod lidem v nejnáročnějších profesích. Zaměstnavatelé jim musí povinně přispívat na penzijní spoření čtyři procenta z hrubé mzdy.
Po více než půl roce se ale ukazuje překvapivý trend. Značná část zaměstnanců, kterých se benefit týká, o něj vůbec nejeví zájem a nechává tak tisíce korun ročně ležet ve firemní kase.
Podle společného průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů ČR a KB Penzijní společnosti v pětině oslovených firem nevyužila svůj nárok více než polovina oprávněných pracovníků. Důvodem je často kombinace nízké informovanosti, pasivity a administrativních překážek.
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Mnozí lidé přicházejí o peníze, které jim mají kompenzovat fyzicky či jinak náročnou práci a pomoci vytvořit finanční polštář na stáří.
Stát zavedl benefit, ale bez aktivity zaměstnance zůstávají peníze ve firmě.
Kdo přesně má nárok
Zákonná povinnost se netýká všech zaměstnanců, kteří pracují manuálně nebo v těžkém provozu. Pravidla jsou přísně definovaná a vztahují se pouze na vybrané práce zařazené do třetí kategorie rizikovosti.
Konkrétně jde o profese, kde jsou pracovníci vystaveni nadměrným vibracím, zátěži chladem, teplem nebo celkové fyzické zátěži při dynamické práci velkých svalových skupin.
Čtěte také: Nejsou lidi aneb Ráj pro ambiciózní a perspektivní
Ani zařazení do správné kategorie však nestačí. Další podmínkou je odpracování alespoň tří takzvaných rizikových směn v daném kalendářním měsíci.
Za rizikovou se považuje směna, během níž zaměstnanec vykonává příslušnou rizikovou práci po její převážnou část. Nárok tedy nevzniká automaticky za celý měsíc, ale musí se každý měsíc znovu potvrdit splněním podmínek. Pro lepší představu, průměrná mzda v Moravskoslezském kraji dosáhla v loňském roce 47 738 korun.
Proč peníze zůstávají firmám
Hlavní příčinou nevyužívaného benefitu je podle průzkumu především pasivita samotných zaměstnanců. Mnozí buď o svém nároku nevědí, nebo se jim nechce podstupovat administrativní proces nutný k jeho uplatnění.
Další překážkou je fakt, že někteří pracovníci nemají vůbec sjednané doplňkové penzijní spoření nebo starší penzijní připojištění, kam jedině může zaměstnavatel peníze posílat.
„Mnozí zaměstnanci se mylně domnívají, že pokud splní podmínky, příspěvek jim firma začne posílat automaticky. Je to ale přesně naopak – bez jejich žádosti a dodání čísla smlouvy se nic nestane,“ vysvětlila Alena Svobodová, úvěrová analytička finančního serveru 2FP.cz.
Nová pravidla zatěžují i firmy
Problémy ovšem nejsou jen na straně pracovníků. Pro samotné zaměstnavatele představuje nová povinnost značnou administrativní zátěž, jak potvrdilo téměř 80 procent firem v průzkumu. Musí správně identifikovat okruh zaměstnanců s nárokem, vést přesnou evidenci odpracovaných rizikových směn, upravit mzdové systémy a zajistit komunikaci s lidmi.
Ačkoliv více než tři čtvrtiny dotázaných společností přispívaly na penzijní spoření svým lidem již dříve formou standardního benefitu, nová zákonná povinnost pro ně znamená specifické a složitější procesy. Musí sledovat nárok u konkrétních jedinců a každý měsíc ho znovu vyhodnocovat, což komplikuje mzdovou agendu.
Jak si o příspěvek říct
Pokud se domníváte, že by se vás nárok mohl týkat, nečekejte, až vás osloví zaměstnavatel. Prvním krokem je ověřit si na personálním nebo mzdovém oddělení, zda vaše pracovní pozice spadá do některé z definovaných rizikových kategorií. Jestliže ano a splňujete i podmínku tří rizikových směn měsíčně, musíte jednat.
Je nutné mít aktivní smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nebo penzijním připojištění. Následně musíte zaměstnavateli písemně oznámit, že svůj nárok uplatňujete, a sdělit mu všechny potřebné údaje pro zasílání plateb.
Právo na příspěvek vzniká nejdříve za měsíc následující po měsíci, kdy jste o něj požádali. Pokud tedy žádost podáte v srpnu, první příspěvek můžete obdržet za září, a to do konce října.
Motivace ke spoření zatím chybí
Zavedení povinného příspěvku mělo mimo jiné motivovat lidi k větší odpovědnosti za vlastní zajištění na stáří. Průzkum mezi firmami ale naznačuje, že tento cíl se zatím příliš nedaří naplnit. Více než dvě třetiny zaměstnavatelů se domnívají, že nová povinnost zaměstnance ke sjednání penzijního spoření spíše nemotivuje.
Důvodem může být i fakt, že se jedná o peníze, které pracovník neuvidí na své výplatní pásce. Příspěvek odchází přímo na jeho důchodový účet, což snižuje jeho vnímanou atraktivitu v porovnání s přímým navýšením mzdy. Dlouhodobý přínos si tak mnozí neuvědomují.
„I zdánlivě menší částka, jako je tisíc nebo dva tisíce korun měsíčně, může za dvacet let práce v náročném provozu díky složenému úročení vytvořit na důchodovém účtu statisícovou rezervu navíc,“ komentovala Svobodová.
Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.
Zdroj:
Autorský článek
Výzkum Unie zaměstnavatelských svazů ČR a KB Penzijní společnosti