Zatímco se investoři soustředí na akcie, skutečný důvod otřesů na trzích se skrývá v nenápadných změnách na dluhopisovém trhu.

Propad technologických akcií mate investory

Sledujete, jak se vaše investice do technologických firem propadají, a marně hledáte příčinu? Mnoho investorů zažívá v posledních týdnech a měsících nejistotu. Akcie, které léta spolehlivě rostly, najednou ztrácejí půdu pod nohama, a přitom se neobjevily žádné katastrofické zprávy z firem samotných.

Odpověď na tuto hádanku však nenajdete v Silicon Valley ani ve čtvrtletních výsledcích Applu či Microsoftu. Klíč se ukrývá na trhu, který většina drobných investorů považuje za nudný a přehlíží ho. Řeč je o dluhopisech, jejichž tichý pohyb mění pravidla hry pro všechna ostatní aktiva.

Rostoucí cena peněz mění pravidla hry pro všechny typy investic.

Skrytý motor finančních trhů

Dluhopisový trh není jen alternativou k akciím. Představuje základní kámen celého finančního systému. Výnosy státních dluhopisů, zejména těch amerických, fungují jako referenční bod. Určují takzvanou bezrizikovou míru výnosu, od které se odvíjí ocenění prakticky všeho ostatního, od firemních akcií po nemovitosti.

Klíčové je sledovat nejen nominální výnos, ale především reálný výnos, tedy zisk po odečtení očekávané inflace. A právě ten v poslední době vytrvale roste. Peníze se stávají dražšími, což má zásadní dopad na ochotu investorů podstupovat riziko.

„Investoři si zvykli na éru levných peněz, která nafukovala ceny téměř všeho. Tento trend se ale otáčí a rostoucí reálné výnosy dluhopisů působí jako brzda pro rizikovější aktiva,“ vysvětlil Pavel Svoboda, investiční analytik finančního serveru 2FP.cz.

Proč trpí zrovna technologie

Hodnota technologických společností spočívá z velké části v očekávání budoucích zisků, které mohou přijít až za mnoho let. K výpočtu jejich současné hodnoty používají analytici takzvanou diskontní sazbu, která je přímo navázaná na výnosy dluhopisů. Čím vyšší je tato sazba, tím nižší je dnešní hodnota budoucích peněz.

Představte si, že vám někdo slíbí 10 tisíc korun za deset let. Pokud si dnes můžete uložit peníze s reálným úrokem dvě procenta, má pro vás tento slib menší hodnotu, než kdyby byl úrok nulový. Přesně tento mechanismus nyní stlačuje ceny růstových akcií, jejichž byznys model je postaven na vzdálené budoucnosti.

Zlato ztrácí svůj lesk

Stejný princip, i když z jiného úhlu, dopadá také na zlato. Drahý kov sám o sobě negeneruje žádný průběžný výnos. Jeho držba nedává úroky ani dividendy. Pokud tedy můžete získat slušný a bezpečný reálný výnos z vládního dluhopisu, držení zlata se stává méně atraktivní.

Rostou totiž takzvané náklady obětované příležitosti. Každá koruna, kterou držíte ve zlatě, je korunou, která vám mohla vydělávat bezpečný úrok v dluhopisech. Čím vyšší je tento úrok, tím silnější je argument proti držení žlutého kovu.

Paradox bohatství a špatné nálady

Změny na dluhopisovém trhu navíc prohlubují znepokojivý společenský jev. Zatímco ceny aktiv, jako jsou akcie a nemovitosti, za poslední dekádu dramaticky vzrostly, nálada běžných spotřebitelů klesla na historická minima. Vzniká tak ekonomika dvou rychlostí.

Majitelé aktiv bohatnou, ale pro ty, kteří si teprve chtějí pořídit vlastní bydlení nebo bojují s vysokými životními náklady, se situace zhoršuje. „Trhy oslavují růst cen aktiv, ale pro běžného člověka to znamená dražší bydlení a menší dostupnost. Toto napětí mezi finančními trhy a reálnou ekonomikou je dlouhodobě neudržitelné,“ komentoval Svoboda.

Zdroj:
Autorský článek
Federal Reserve Economic Data (FRED)