Státní pokladna se nebezpečně vyprazdňuje

Vláda si půjčuje stále víc, ale peníze nemíří do investic. Místo toho platí běžný provoz, což ohrožuje budoucí stabilitu veřejných financí.

Státní rozpočet se po sedmi měsících letošního roku propadl do schodku přes 176 miliard korun. Ačkoli se v červenci bilance mírně vylepšila, v meziročním srovnání je díra ve státní kase o více než osm miliard korun hlubší. Čísla tak potvrzují nepříznivý trend, který ohrožuje zdraví českých veřejných financí.

Na první pohled se přitom ekonomice daří. Stát vybírá více peněz na sociálním pojištění díky rostoucím mzdám a vysoké zaměstnanosti. Výrazně pomáhají také evropské dotace, zejména ty z Národního plánu obnovy.

Problém však leží na straně výdajů, které rostou stejným tempem jako příjmy a nedávají prostor pro snížení deficitu.

Stát si půjčuje na platy a důchody, nikoli na budoucnost země.

Příjmy rostou, výdaje rychleji

Příjmové straně rozpočtu pomáhá silný trh práce, který generuje o 6,3 procenta vyšší výběr pojistného. Kdybyste však z bilance odečetli jednorázový přísun peněz z Evropské unie, schodek by se rázem prohloubil na více než 210 miliard korun. V rozpočtu navíc citelně chybí příjmy z loňské daně z mimořádných zisků, které představují výpadek přes 17 miliard.

Čtěte také: Roztančené miliardy v penzijním spoření

Motorem růstu výdajů jsou především mandatorní a běžné položky. Stát posílá více peněz na sociální oblast, zvyšuje platy státních zaměstnanců a vojáků a platí vyšší odvody do rozpočtu EU.

Jen výdaje na platy v červenci meziročně vzrostly o více než devět procent. Naopak investice, které by měly podpořit budoucí růst, se rozbíhají pomaleji a jejich plnění nedosahuje ani poloviny ročního plánu.

„Vláda letos zalepí dluhem běžné výdaje v hodnotě zhruba 50 miliard korun. To je dlouhodobě neudržitelná strategie,“ řekla Jana Nováková, důchodová analytička finančního serveru 2FP.cz.

Budoucnost na šikmé ploše

Pro letošní rok se sice stále počítá s plánovaným schodkem 310 miliard korun, výhled do dalších let je ale varovný. Podle hrubých odhadů by se deficit mohl v roce 2027 vyšplhat až na 360 miliard korun.

Tím by Česko překročilo tříprocentní hranici HDP stanovenou maastrichtskými kritérii, což by mohlo zkomplikovat a zdražit financování státního dluhu.

Vláda si navíc zmírněním rozpočtových pravidel vytvořila prostor pro další zadlužování až do voleb. Otázkou zůstává, zda si půjčuje na správné věci. Sama ve svých strategických materiálech nepřesvědčuje o tom, že by plánované investice měly přinést výrazné zrychlení ekonomiky. Bez zásadních škrtů nebo zvýšení daní tak hrozí, že se Česko dostane do dluhové spirály s neustále rostoucími náklady na obsluhu dluhu.

Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.

Zdroj:
Autorský článek
Ministerstvo financí ČR
Národní plán obnovy