Ukončením penzijního připojištění paradoxně dojde k ukončení dlouhodobých ztrát účastníků, kteří v něm mají peníze. Velké peníze.
Ve starém penzijním připojištění, které se v roce 2012 uzavřelo pro nové účastníky a nebylo do něho možné vstupovat, leží podle souhrnných čísel Asociace penzijních společností ČR 339,9 miliardy korun. Spoří v něm 1,6 milionu lidí. kteří si v něm spoří. Přesněji řečeno nespoří, nýbrž pravidelně generují ztráty a dlouhodobě si snižují reálnou hodnotu úspor.
Vysvětlení pro čtenářstvo: Penzijní připojištění, nyní transformované fondy, jsou dále v článku popisovány jako staré penzijko nebo staré fondy.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Garance nuly reálně znehodnocuje úspory. Přechod do doplňkového penzijního spoření je proto více než žádoucí.
Ministerstvo financí plánuje zrušit zastaralé fondy na důchod ke konci roku 2036. Tento zastaralý systém přináší střadatelům pouze minimální zhodnocení. Inflace velmi často překoná tyto malé zisky.
Garance nevýnosu
Zákon ukládá starým fondům garanci nezáporného zhodnocení. Lidé sice nominálně neztratí své původní vklady. Tato jistota ale extrémně omezuje schopnost dosáhnout vyšších výnosů. Fondy musí kvůli tomu investovat velmi konzervativně.
Lidé drží ve starých fondech 339,9 miliardy korun. Na základě dat APS ČR Od roku 2013 ztratily tyto úspory reálně až 30 procent své hodnoty.
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Reálný celkový výnos (po odečtení inflace) byl v letech 2013 až 2025 u všech fondů byl záporný, v rozmezí od -29,69 procenta do -18,51 procenta podle penzijní společnosti.
„Staré fondy investují kvůli garanci nuly příliš opatrně a to vede k reálnému znehodnocení majetku,“ analyzoval Pavel Svoboda, investiční analytik finančního serveru 2FP.cz.
Průměrné zhodnocení starých fondů dosáhlo v loňském roce pouze 1,57 procenta. To představuje hluboký propad oproti skutečné inflaci za minulé roky. Rozdíly mezi jednotlivými fondy navíc nebyly loni nijak značné.
Výsledky starých fondů se od sebe příliš neliší. Nejlepší zhodnocení loni nabídl fond Conseq s výsledkem 3,45 procenta. Nejslabší Uniqa připsala pouhé 1,14 procenta.
Střadatelé mají ještě zhruba deset let na změnu. Ministryně financí Alena Schillerová označila staré fondy za přežitek z minulosti. Vláda chce podpořit lidi v přechodu do novějších forem spoření na důchod.
Výměna starého penzijka za nové
Střadatelé pomalu chápou nevýhodnost starého systému. Konec letošního března ukázal objem peněz v nových fondech na úrovni přes 320 miliard korun. Staré fondy spravovaly ke stejnému datu téměř 340 miliard korun.
„Objemy peněz v obou typech spoření se podle odhadů vyrovnaly letos v květnu,“ specifikoval Svoboda.
Počet účastníků v nových fondech překonal ty staré už před více než rokem. V nových fondech na svou penzi nyní investuje 2,2 milionu lidí. Lidé hledají lepší možnosti zhodnocení pro svůj budoucí důchod. Nové účastnické fondy nabízejí dynamičtější investiční strategie a šanci na vyšší výnosy.
Zdroj:
Autorský článek
Asociace penzijních společností ČR