Nemožnost vykonávat vaši práci vám může zajistit vyšší invalidní důchod. Nejvyšší správní soud stanovil, jak se musí správně postupovat.
Diagnóza není vše
Při žádosti o invalidní důchod rozhoduje posudkový lékař České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ten stanoví míru poklesu pracovní schopnosti v procentech. Mnoho lidí se domnívá, že klíčová je pouze diagnóza. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ale potvrdilo, že takový pohled je zjednodušující a často chybný.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Čtěte také: Předčasné důchody se v Česku značně liší podle regionů
Posudkoví lékaři v minulosti někdy zohledňovali vliv profese na zdravotní stav pouze tím, že v rámci procentního rozpětí pro danou diagnózu zvolili horní hranici. Pokud například onemocnění páteře odpovídalo poklesu o 20 až 35 procent, skladníkovi s touto diagnózou přiznali 35 procent a úředníkovi 20 procent. Soud však tento postup označil za nedostatečný.
Neschopnost vykonávat profesi se musí hodnotit zvlášť, ne jen v rámci diagnózy.
Tento přístup totiž neřeší situaci, kdy zdravotní stav sice odpovídá určitému procentu, ale zároveň člověku zcela znemožňuje využít jeho dosaženou kvalifikaci a zkušenosti. Právě na tyto případy pamatuje vyhláška, jejíž správný výklad soud ujasnil.
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Jak vypadá správný postup
Nejvyšší správní soud zdůraznil, že posouzení musí probíhat ve dvou krocích. Nejprve lékař stanoví procentní míru poklesu pracovní schopnosti čistě na základě zdravotního stavu. Až poté, v samostatném kroku, zhodnotí, zda tento stav žadateli brání ve výkonu jeho dosavadní profese.
Pokud ano, může základní procento navýšit až o 10 procentních bodů. Tento bonus je klíčový, protože může člověka posunout do vyššího stupně invalidity, a tedy i k vyššímu důchodu. Hranice pro první stupeň je pokles pracovní schopnosti o 35 procent, pro druhý stupeň o 50 procent a pro třetí o 70 procent.
Představme si například profesionální klavíristku, u které se rozvine těžká artritida rukou. Posudkový lékař může její stav sám o sobě ohodnotit poklesem pracovní schopnosti o 40 procent. To by stačilo na invalidní důchod prvního stupně. Protože jí ale nemoc zcela znemožňuje vykonávat její vysoce specializovanou profesi, lékař po správném postupu přičte dalších 10 bodů. S výslednými 50 procenty tak dosáhne na důchod druhého stupně.
Co to znamená v praxi
Rozhodnutí soudu dává lidem se zdravotními problémy silnější argument. Pokud se domníváte, že posudkový lékař nezohlednil dopad vašeho stavu na vaši konkrétní práci správně, máte se o co opřít. Deset procentních bodů může být přesně ten rozdíl, který rozhodne mezi prvním a druhým stupněm invalidity, nebo dokonce mezi přiznáním a zamítnutím nároku.
Při jednání s ČSSZ je proto nutné aktivně upozorňovat nejen na samotné diagnózy, ale i na to, jak vám brání ve využití vaší kvalifikace. Doložte, jaké konkrétní činnosti spojené s vaší prací již nezvládáte. Cílem není zpochybňovat lékařskou expertízu, ale zajistit, aby byl posudek kompletní a v souladu se zákonem i soudní praxí.
Tento verdikt posiluje práva jednotlivců vůči úřednímu aparátu. Mění pohled z čistě medicínského hodnocení na komplexnější posouzení reálné životní situace člověka, který kvůli nemoci přišel o schopnost se živit tím, co umí. V systému, kde průměrný sólo starobní důchod na konci roku 2025 dosahoval 21 094 korun, může každý stupeň invalidity navíc znamenat citelný rozdíl v měsíčním příjmu a kvalitě života.
Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.
Zdroj:
Autorský článek
Nejvyšší správní soud
Česká správa sociálního zabezpečení
zákon č. 155/1995 Sb.