Vláda plánuje na příští rok schodek 389 miliard. I přes růst dluhu porostou výdaje na obranu, zdravotnictví i platy, mzdy Čechů reálně rostou.

Vládní výdaje opět porostou

Ministerstvo financí představilo na konci srpna návrh státního rozpočtu na rok 2027, který počítá se schodkem 389 miliard korun. Tento plánovaný deficit představuje výrazný nárůst oproti aktuálnímu roku, pro který poslanci schválili schodek ve výši 310 miliard korun. Pokud by se například plánovaný schodek zvýšil z 290 na 350 miliard, znamenalo by to meziroční nárůst zadlužení o 60 miliard.

Navzdory prohlubujícímu se deficitu vláda neplánuje škrtat v klíčových oblastech. Naopak, rozpočet alokuje rekordní prostředky na investice a obranu. Celkové kapitálové výdaje mají dosáhnout 289,6 miliardy korun. Samotná kapitola Ministerstva obrany spolkne 191 miliard, čímž Česko dostojí svému závazku vynakládat na obranu dvě procenta HDP.

Navrhovaný schodek rozpočtu na rok 2027 dosáhne 389 miliard, což znamená výrazné navýšení oproti současnosti.

Významné navýšení čeká také další sektory. Do zdravotnictví má přitéct o více než 50 miliard korun navíc, zatímco na platy ve veřejném sektoru je vyčleněno o 36 miliard více. Růst se nevyhne ani důchodům, na které půjde o 19,2 miliardy korun více než letos.

Dluh pod evropským drobnohledem

Ministerstvo financí argumentuje, že i přes vysoké číslo se celkové saldo sektoru veřejných institucí udrží v přijatelných mezích. Díky využití evropské únikové doložky pro výdaje na obranu dosáhne poměr schodku k HDP hodnoty -2,8 procenta. Bez této výjimky by se však Česko propadlo na -3,5 procenta, čímž by překročilo maastrichtská kritéria.

Navržený rozpočet je součástí širší rozpočtové strategie na léta 2027 až 2029. Vládní plán počítá s postupnou konsolidací veřejných financí, která by měla v roce 2028 stlačit schodek na úroveň dvou procent HDP. Otázkou zůstává, jak se kabinetu podaří skloubit tyto dlouhodobé cíle s okamžitou potřebou masivních investic do obrany a sociální sféry, aniž by došlo k nepopulárním škrtům nebo zvyšování daňové zátěže.

Mzdy rostou rychleji než ceny

Z pohledu peněženek českých domácností přináší poslední data Českého statistického úřadu pozitivní zprávy. Průměrná hrubá měsíční mzda ve druhém čtvrtletí dosáhla 51 966 Kč, což představuje meziroční nominální nárůst o 6,4 procenta. Vzhledem k tomu, že spotřebitelské ceny ve stejném období rostly jen dvouprocentním tempem, kupní síla obyvatel reálně stoupla.

Reálný růst mzdy si můžete snadno spočítat. Pokud by například vaše mzda nominálně vzrostla o 5,5 procenta, ale ceny by se ve stejném období zvedly o 2,5 procenta, vaše reálná kupní síla by se zvýšila jen o tři procenta. Pro kontext, medián mezd v Jihomoravském kraji dosáhl v roce 2025 částky 44 819 korun. Nejrychleji si polepšili zaměstnanci v administrativních a podpůrných činnostech, kde mzdy vyskočily o 16,6 procenta. Výrazný růst zaznamenala také veřejná správa a obrana s devíti procenty. Naopak v kategorii „ostatní činnosti“ platy téměř stagnovaly s růstem o pouhé 0,2 procenta.

Inflační nůžky se rozevírají

Zatímco Česko se těší z nízké inflace, situace v eurozóně je odlišná. Podle předběžných odhadů Eurostatu zrychlila srpnová meziroční inflace v zemích platících eurem na 3,3 procenta z červencových 2,9 procenta. Evropská centrální banka tak stále čelí výzvě, jak zkrotit růst cen a přiblížit se svému dvouprocentnímu cíli.

Hlavním tahounem zdražování v eurozóně byly energie, jejichž ceny meziročně vzrostly o 14,3 procenta. V Česku byl přitom srpnový růst cen energií výrazně mírnější, a to 2,3 procenta. Tuzemská inflace podle odhadu ČSÚ dosáhla v srpnu jen 1,9 procenta, a to i díky zlevňujícím potravinám, které meziročně spadly o 4,3 procenta. Tento kontrast ukazuje odlišnou dynamiku obou ekonomik a dává České národní bance větší manévrovací prostor v měnové politice.

Zemědělce čeká slabá sklizeň

Optimistický vývoj cen potravin v Česku však může brzy narazit na nepříznivou realitu. Odhady Českého statistického úřadu totiž varují před výrazně slabší sklizní klíčových plodin. Produkce základních obilovin má meziročně klesnout o 15,9 procenta na 6,47 milionu tun. Průměrný výnos z hektaru se odhaduje na 5,45 tuny.

Ještě citelnější propad se očekává u dalších plodin. Sklizeň řepky má být nižší o 21,3 procenta, brambor o 26 procent a kukuřice na zrno dokonce o 29,7 procenta. Nižší úroda se nevyhne ani cukrovce, kde se předpokládá pokles o 18,4 procenta. Tento vývoj může v následujících měsících vytvořit tlak na růst cen zemědělských komodit a následně i koncových cen potravin v obchodech.

Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.

Zdroj:
Autorský článek
Ministerstvo financí
Český statistický úřad
Eurostat
Evropská centrální banka