Pořídit si první dítě po čtyřicítce? V Německu nebo v Itálii žádný problém. I do Česka přichází trend pozdního rodičovství.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Od července začíná nepochopitelná lotrovina na důchodcích
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Obsah článku
Do Česka se pomalu dostává trend z jižní Evropy, kterým je zvyšující se počet prvorodiček starších 40 let. Vybalancování rodinného a pracovního života je pro řadu žen složitější. Namísto mateřských povinnosti dávají přednost kariéře.
Odložený věk mateřství
Ženy v zemích Evropské unie se nejčastěji matkami stávají mezi 20. a 30. rokem svého života. Zvláštností je třeba Rumunsko, kde je mezi náctiletými největší podíl prvorodiček. Na druhém pólu je Itálie, kde není nic zvláštního na tom, že má žena první dítě až po čtyřicítce.
Prodloužení doby vzdělávání
Podle Českého statistického úřadu se zvyšuje i délka vzdělávání. V letech 2001 až 2012 došlo k prodloužení průměrné délky vzdělávání mladých lidí o 2,5 roku. U žen je tento nárůst dokonce o 3,1 roku. Ženy tak stráví studiem v průměru necelých 19 let.
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Starší matky
V zemích Evropské unie připadalo v roce 2015 na jednu ženu 1,58 narozených dětí. Ve stejném období se zvýšil i průměrný věk při narození dítěte bez ohledu na pořadí o 1,5 roku z 29 na 30,5 roku.
Bezdětnost se nese s dosaženým vzděláním
Pořízení dětí a jejich počet ovlivňuje dosažené vzdělání ženy. Čím vyšší vzdělání, tím roste pravděpodobnost, že bude žena bezdětná. Vysokoškolsky vzdělané ženy chtějí uplatnit získaný potenciál v zaměstnání odpovídající jejich schopnostem. Mají-li volit mezi kariérou a potomkem, rozhodnou se pro své povolání. Rovněž jim do karet nehrají ani jejich požadavky na partnera, kterého hledají obtížněji. Založení rodiny je tak pro ně náročnější.
Německé bezdětné ženy
Popsané dilema je nyní v Německu. Tamní každá pátá žena byla v roce 2016 ve věku 45 až 49 let bezdětná. Pro srovnání bylo ve věkové kategorii 65 až 69 let bezdětná pouze každá sedmá žena. Velké rozdíly jsou i ve vzdělání ženy. Žen s nižším vzděláním ve věku 45 až 54 let, které neměly žádné dítě, bylo 16 procent. Ve stejné věkové kategorii byla bezdětná každá čtvrt žena, která dosáhla na vysokoškolské vzdělání.