Kde si starobní důchodci žijí nejlépe a proč na tom jsou karvinští horníci skoro stejně jako Pražané?

Výše důchodu je přímý odraz celého pracovního života jako je odvětví, kraj, pohlaví i výše výdělků.

Statistická ročenka za rok 2024 vydaná Českou správou sociálního zabezpečení odhaluje fascinující obraz české důchodové krajiny, který plný překvapení a zákonitostí.

Praha vede, ale ne drtivě

Nejbohatší důchodci žijí a to zcela nepřekvapivě v Praze. Celkový průměrný starobní důchod v hlavním městě dosáhl v roce 2024 částky 21 808 Kč, zatímco celorepublikový průměr se zastavil na 20 680 Kč.

Praha těží z desetiletí vysokých platů v manažerských, finančních a akademických pozicích. Vyšší výdělky znamenají vyšší odvody, vyšší odvody znamenají vyšší penzi. Mechanismus je prostý.

Dominance Prahy ve vyplácených důchodech není tak drtivá, jak by se mohlo zdát.

Karvinský paradox: Horník jako penzijní vítěz

Nejzajímavější číslo celé statistiky nepochází z Prahy, ale ze severu Moravy. Průměrný starobní důchod mužů v Moravskoslezském kraji dosáhl v roce 2024 24 064 Kč. Tohle číslo mnohé překvapí. Pražští muži mají sice mírně vyšší průměr (24 112 Kč), ale rozdíl je jen 48 korun.

Za tímto výsledkem stojí desítky let těžké fyzické práce v dolech a hutích. Horníci a hutníci pobírali historicky nadstandardní mzdy, platili vysoké odvody a mnohdy odcházeli do důchodu dříve s přiznanými příplatky za namáhavou práci. Výsledek se nyní promítá do výplatních pásek České správy sociálního zabezpečení.

Karlovarský kraj jako smutný rekordman

Zatímco severní Morava se může chlubit penzemi na pražské úrovni, na severozápadě republiky panuje opačná realita. Karlovarský kraj má nejnižší průměrný důchod v celé zemi – 19 840 Kč. Za ním následují Olomoucký kraj (20 194 Kč), Ústecký kraj (20 353 Kč) a Zlínský kraj (20 490 Kč).

Rozdíl mezi Prahou a Karlovarským krajem tak představuje téměř 2 000 Kč měsíčně – to je za rok více než 23 tisíc korun. Při délce důchodu 15–20 let jde o propastný součet, který může rozhodnout o životní úrovni celé generace.

Rozdíly v důchodech mezi pohlavími

Genderový rozdíl v důchodech je dobře známý, ale čísla za rok 2024 ho ukazují v celé nahotě. Muži, kterým byl v loňském roce přiznán nový starobní důchod, měli průměrný osobní vyměřovací základ (OVZ), tedy zjednodušeně řečeno historický výdělek, z nějž se penze počítá a to 51 596 Kč. U žen to bylo jen 38 073 Kč.

Důchodový systém přitom nikoho nediskriminuje. Základní výměra je pro všechny stejná, procentní výměra pak mechanicky odráží celoživotní výdělky.

Problém nevzniká v penzijním systému, ale na trhu práce, kde ženy stále vydělávají méně, častěji přerušují kariéru a méně často zastávají dobře placené pozice.

Přesun do vyšších pásem

Nejdůležitější číslo celé statistiky není průměr, ale trend. V roce 2021 pobíralo důchod v pásmu 24 000–24 999 Kč jen 10 298 osob. V roce 2024 to bylo 151 571 osob a odhad pro rok 2025 hovoří o 175 716 důchodcích ve stejném pásmu.

„Jde o masivní přesun způsobený kombinací valorizací a odchodem silných ročníků z průmyslových odvětví. Tato vlna bude mít zásadní dopad na výdaje státního rozpočtu v příštích letech. Právě o této vlně se v diskuzích o udržitelnosti důchodového systému příliš nemluví,“ řekla Jana Nováková, důchodová analytička finančního serveru 2FP.cz.

Česká důchodová mapa je zrcadlem hospodářských dějin posledního půlstoletí. Kdo celý život pracoval v těžkém průmyslu, sklízí dnes nečekaně bohatou úrodu.

Kdo strávil kariéru v regionech se strukturálními problémy nebo v hůře placených profesích, pocítí rozdíl v každé výplatě od ČSSZ. A zatímco se politici přou o parametrické reformy, demografická vlna tiše a nezadržitelně mění čísla v tabulkách.

Zdroj:
Autorský článek
Česká správa sociálního zabezpečení