Pracujete v rizikové profesi? Od ledna vám zaměstnavatel musí přispívat tisíce na důchod, ale pozor, o peníze si musíte sami aktivně říct.

Tisíce korun ročně leží na zemi

Od začátku tohoto roku platí nová povinnost pro zaměstnavatele, která má pomoci lidem v náročných profesích k lepšímu zajištění na stáří. Firmy musí zaměstnancům na rizikových pracovištích přispívat na jejich doplňkové penzijní spoření.

Přestože zákon platí již od 1. ledna 2026, řada lidí o své peníze přichází. Podle průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů se totiž ve více než čtvrtině případů, kde nárok vznikl, příspěvek nevyplácí. Důvodem je často pouhá nevědomost zaměstnanců, že si o benefit musí sami požádat.

Čtěte také: Důchodci dostanou zpět peníze z penzijka

Povinnost se týká zaměstnanců, jejichž práce je zařazena do třetí kategorie z hlediska ochrany zdraví.

O zařazení rozhoduje krajská hygienická stanice na základě míry zátěže. Nejedná se o veškeré manuální profese, ale jen takové, v nichž jsou pracovníci vystaveni specifickým rizikovým faktorům. Mezi ty patří například dlouhodobé působení vibrací, zátěž chladem či teplem nebo vybrané formy celkové fyzické zátěže, které nadměrně opotřebovávají organismus.

O příspěvek je nutné aktivně požádat, jinak nárok na peníze zaniká bez náhrady.

Kolik peněz můžete získat

Zákon stanovuje výši příspěvku jasně. Zaměstnavatel musí na penzijní spoření posílat částku odpovídající čtyřem procentům z vyměřovacího základu zaměstnance, což je v praxi jeho hrubá mzda. Nejedná se o zanedbatelné peníze.

Pokud například pracovník bere hrubou mzdu 45 tisíc korun měsíčně, firma mu na jeho spoření na důchod pošle navíc 1 800 korun. Za celý rok tak získá na svůj účet 21 600 korun, které by jinak neměl.

Tato částka může v dlouhodobém horizontu a díky složenému úročení výrazně navýšit úspory na stáří.

Právě v průmyslových regionech pracuje lidí v rizikových profesích nejvíce, a příspěvek se tak týká desítek tisíc zaměstnanců.

Stát zavedl benefit, jehož čerpání však plně přenesl na aktivitu samotného zaměstnance. Je to ukázkový příklad toho, jak je důležité sledovat změny v legislativě a znát svá práva. Pasivita a spoléhání na to, že „někdo něco zařídí“, zde vede k přímé finanční ztrátě. Zjištění průzkumu, že více než čtvrtina oprávněných zaměstnanců příspěvek nedostává, je alarmující. Ukazuje to na mezery ve finanční gramotnosti a komunikaci uvnitř firem, kde zaměstnanci o svůj nárok buď nevědí, nebo jej neumí uplatnit.

Klíčová je vaše aktivita

Nejdůležitější podmínkou pro získání příspěvku je mít založené doplňkové penzijní spoření a aktivně o platbu zaměstnavatele požádat. Bez těchto dvou kroků se nic nestane. Ministerstvo financí potvrzuje, že právo na příspěvek vzniká až od kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, kdy zaměstnanec svůj nárok uplatnil.

Pracovali jste-li v rizikové profesi od ledna, ale zaměstnavateli jste to oznámili až v září, první příspěvek dostanete až s říjnovou výplatou. Peníze za předchozí měsíce vám nenávratně propadly.

Zákon totiž neumožňuje žádné zpětné doplacení. Každý měsíc odkladu znamená ztrátu stovek či tisíců korun. Zaměstnavatelé sice měli povinnost své stávající zaměstnance o této novince informovat do 15. ledna 2026, ale u nově nastupujících nebo těch, kteří informaci nezachytili, leží veškerá iniciativa na nich.

Podmínky pro každý měsíc

Nárok na příspěvek navíc nevzniká automaticky za každý měsíc. Abyste peníze dostali, musíte v daném kalendářním měsíci odpracovat alespoň tři takzvané rizikové směny.

Za rizikovou směnu se přitom považuje taková, během níž jste vykonávali rizikovou práci po dobu delší než polovina stanovené pracovní doby. Pokud tedy například kvůli nemoci nebo dovolené tuto podmínku nesplníte, za daný měsíc vám zaměstnavatel příspěvek nepošle.

Jde o ochranu firem před tím, aby musely přispívat i za období, kdy zaměstnanec rizikům reálně vystaven nebyl.

Tato legislativní úprava je součástí širší snahy přenést část odpovědnosti za zajištění na stáří z veřejného pilíře na soukromé úspory. Cílí na skupinu zaměstnanců, u nichž lze předpokládat dřívější opotřebení organismu a potenciálně dřívější odchod z trhu práce nebo vyšší náklady na zdravotní péči v důchodu.

Efektivita tohoto nástroje ale stojí a padá na informovanosti. Dokud si zaměstnanci neuvědomí, že jim stát dal do ruky právo, o které se musí sami přihlásit, zůstane tato dobře míněná pomoc pro tisíce z nich jen nevyužitou příležitostí na papíře.

Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.

Zdroj:
Autorský článek
Ministerstvo financí
Výzkum Unie zaměstnavatelských svazů
Krajská hygienická stanice