Jak na přivýdělek v důchodu?

Starší muž s brýlemi a plnovousem v saku a kravatě stojí se zkříženýma rukama v prázdné konferenční místnosti.
Zdroj: Pixabay.com

Neomezená práce v řádném důchodu je mýtus. I přivýdělek má svá pravidla, která vám mohou ušetřit tisíce korun na odvodech.

Neomezená svoboda řádného důchodce

Kdo dosáhl důchodového věku a pobírá řádný starobní důchod, má při přivýdělku nejvolnější ruce. Může pracovat bez jakéhokoli omezení výše příjmu, ať už jako zaměstnanec, nebo osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Stát navíc takovou aktivitu zvýhodňuje citelnou úlevou na sociálním pojištění.

Čtěte také: Soud mění pravidla pro invalidní důchod

Pracující důchodci v zaměstnaneckém poměru mají nárok na slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 procenta. Z jejich hrubé mzdy se tak strhává pouze 0,6 procenta místo standardních 7,1 procenta. Při hrubé mzdě 25 tisíc korun tak měsíčně ušetří na odvodech 1 625 korun. Čistý příjem v takovém případě dosáhne 22 545 korun, zatímco běžný zaměstnanec by obdržel 20 920 korun.

Podobně výhodné podmínky platí i pro OSVČ v řádném důchodu. Jejich podnikání je považováno za vedlejší činnost, a proto nemusí v prvním roce platit zálohy na sociální pojištění. Pojistné doplatí až po podání přehledu, a to pouze ze skutečného zisku. Navíc pro ně platí snížená sazba pojistného ve výši 22,7 procenta. Z ročního zisku 300 tisíc korun tak na sociálním pojištění odvedou 37 455 korun.

Přísné limity předčasného důchodu

Zcela odlišná situace nastává u lidí v předčasném důchodu. Zde platí zásadní omezení: jejich výdělečná činnost nesmí založit účast na důchodovém pojištění. V opačném případě jim Česká správa sociálního zabezpečení zastaví výplatu důchodu. Možnosti přivýdělku jsou proto striktně limitovány.

Předčasný důchodce si nesmí vydělat více, než dovolují limity dohod nebo vedlejší SVČ.

Nejčastěji se využívají dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. U dohody o provedení práce (DPP) nesmí měsíční odměna překročit 11 999 korun. U dohody o pracovní činnosti (DPČ) je limit výrazně nižší, a to 4 499 korun měsíčně. Z takového příjmu se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Například z odměny 11 000 korun z DPP dostane předčasný důchodce celou částku, protože daň z příjmu plně pokryje sleva na poplatníka.

Pokud se předčasný důchodce rozhodne podnikat, jeho roční hrubý zisk nesmí přesáhnout rozhodnou částku, která pro rok 2026 činí 117 521 korun. Sociální pojištění se v takovém případě neplatí. Povinné je pouze zdravotní pojištění, které se vypočítá ze skutečného zisku. Z ročního zisku 100 tisíc korun tak zaplatí na zdravotním pojištění 6 750 korun.

Logika přísných pravidel pro předčasný důchod je jasná. Stát poskytuje dávku dříve, ale výměnou očekává, že daná osoba opustí primární pracovní trh. Limity jsou nastaveny tak, aby umožnily spíše občasný přivýdělek než systematickou náhradu plnohodnotného zaměstnání. Vytváří se tak ostrá dělící čára mezi těmi, kdo dosáhli řádného důchodového věku, a těmi, kteří se rozhodli systém opustit dříve. Jde o kompromis mezi jistotou dřívějšího důchodu a svobodou neomezeného výdělku.

Předdůchod není státní důchod

Často dochází k záměně předčasného důchodu a předdůchodu. Předdůchod však není státní dávka, ale čerpání vlastních úspor z doplňkového penzijního spoření. Z pohledu odvodů a daní se proto na předdůchodce nevztahují žádné úlevy. Jsou považováni za běžné zaměstnance nebo OSVČ.

Zaměstnanec v předdůchodu odvádí ze mzdy plné sociální pojištění ve výši 7,1 procenta. Při zmíněné hrubé mzdě 25 tisíc korun tak jeho čistý příjem činí 20 920 korun, tedy o více než 1 600 korun méně než u řádného důchodce. Jedinou výhodou je, že zdravotní pojištění za něj platí stát, avšak pouze v době, kdy není výdělečně činný.

Pro OSVČ v předdůchodu je podnikání považováno za hlavní činnost. Musí tedy platit minimální zálohy na sociální pojištění, které se pro rok 2026 počítají z vyměřovacího základu 205 668 korun. Z ročního zisku 300 tisíc korun tak na sociálním pojištění odvedou 59 054 korun, což je o více než 21 tisíc korun více než OSVČ v řádném důchodu.

Pozor na daňovou slevu

Společným prvkem pro všechny skupiny je daň z příjmů. Každý, kdo podepíše u zaměstnavatele prohlášení k dani, může uplatnit základní slevu na poplatníka. Ta činí 2 570 korun měsíčně (30 840 korun ročně). Díky této slevě jsou nižší příjmy od daně zcela osvobozeny. Pro mnohé je přivýdělek nutností, zvláště když průměrný starobní důchod na konci loňského roku dosahoval 21 094 korun.

Systém tak jasně zvýhodňuje pracovní aktivitu lidí, kteří dosáhli standardního důchodového věku, a to prostřednictvím výrazných slev na odvodech. Naopak u předčasného důchodu nastavuje přísné mantinely, které mají odrazovat od soustavnější práce. Předdůchodci stojí zcela mimo tento systém úlev a jejich výdělečná činnost podléhá standardním pravidlům. Tato konstrukce odráží politiku, která odměňuje delší setrvání v ekonomické aktivitě.

Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.

Zdroj:
Autorský článek
Česká správa sociálního zabezpečení
zákon č. 155/1995 Sb.