Práce v důchodu? Ušetříte na daních tisíce

Zdroj: Pixabay.com

Pobíráte starobní důchod a přemýšlíte o práci? Přináší to řadu daňových a pojistných výhod, díky kterým si výrazně finančně polepšíte.

Mnoho lidí v důchodovém věku dnes aktivně pracuje nebo podniká. Přiznání starobního důchodu neznamená konec ekonomické aktivity, pro některé je přivýdělek dokonce nutností. Stát pracující seniory podporuje řadou úlev na povinných odvodech, což výrazně zvyšuje jejich čistý příjem.

Ať už se rozhodnete pro zkrácený úvazek, práci na dohodu nebo vlastní podnikání, pravidla jsou pro vás nastavena výhodněji než pro ostatní.

Výhody pro zaměstnané důchodce

Pokud se rozhodnete v důchodu pracovat jako zaměstnanec, a to i na zkrácený úvazek, pocítíte finanční výhody hned na několika úrovních. Tou nejvýznamnější je přímá úspora na sociálním pojištění a výhodnější výpočet zdravotního pojištění.

Sleva na sociálním pojištění

Od roku 2025 mají pracující starobní důchodci nárok na slevu na sociálním pojištění. Tato sleva činí 6,5 procenta z vyměřovacího základu, což v praxi znamená, že ze své hrubé mzdy neplatíte žádné sociální pojištění.

Tato úspora se přímo promítá do vaší čisté mzdy, která je tak citelně vyšší než u zaměstnanců, kteří důchod nepobírají. Nárok na slevu vzniká jak při práci na plný, tak i na zkrácený úvazek.

„Stát tímto způsobem motivuje seniory, aby zůstali aktivní na trhu práce. Jejich zkušenosti jsou cenné a pro ekonomiku přínosné. Finanční úlevy na odvodech jsou proto logickým krokem,“ řekla Jana Nováková, důchodová analytička finančního serveru 2FP.cz.

Žádný dopočet u zdravotního pojištění

Další významná výhoda se týká zdravotního pojištění. Běžní zaměstnanci, jejichž hrubá mzda na zkrácený úvazek nedosahuje minimální mzdy (pro rok 2025 je to 20 800 korun), musí doplácet zdravotní pojištění do minimálního vyměřovacího základu. Tento doplatek jde plně k tíži zaměstnance.

Tato povinnost se však na starobní důchodce nevztahuje. Protože jsou považováni za státní pojištěnce, zdravotní pojištění se jim vždy počítá pouze ze skutečné hrubé mzdy, bez ohledu na její výši. Efektivně tak nikdy neplatí více než standardní sazbu 4,5 procenta.

Podnikání a práce na dohody je výhodnější

Výhody se netýkají jen klasického zaměstnání. Naopak, při samostatné výdělečné činnosti nebo práci na dohody jsou úspory ještě výraznější. Klíčovou roli hraje fakt, že stát za vás jako za důchodce platí zdravotní pojištění.

Pracující starobní důchodce je pro účely placení zdravotního pojištění státním pojištěncem, a proto si sám nikdy nemusí platit zdravotní pojištění jako samoplátce. To je velká výhoda například při práci na dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti s odměnou do limitu, ze které se pojištění neodvádí.

V roce 2025 se zdravotní pojištění neplatí z dohody o provedení práce s odměnou do 11 499 korun měsíčně a z dohody o pracovní činnosti s odměnou do 4 499 korun. Zatímco jiní lidé bez dalšího zaměstnání by si museli pojištění hradit sami, důchodci tuto povinnost nemají.

Podnikatelé platí pojištění jen ze zisku

Pokud se senior rozhodne podnikat, jeho samostatná výdělečná činnost je automaticky považována za vedlejší. To přináší zásadní výhodu: sociální i zdravotní pojištění se vypočítává vždy ze skutečného vyměřovacího základu (zisku) a nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako u hlavní činnosti.

Navíc, pokud je roční hrubý zisk z podnikání nízký, neplatí se z něj sociální pojištění vůbec. Pro rok 2025 je limit pro neplacení sociálního pojištění stanoven na 111 736 korun. Při podnikání po část roku se limit poměrně snižuje. Pro začínající podnikatele v důchodu jde o významnou finanční úlevu.

Pozor na pravidla u předčasného důchodu

Je důležité zdůraznit, že výše uvedené neomezené možnosti přivýdělku platí pro řádné starobní důchodce. Osoby v předčasném důchodu mají až do dosažení řádného důchodového věku omezení. Jejich příjem nesmí založit účast na sociálním pojištění.

Mohou tedy například podnikat se ziskem do limitu pro neplacení sociálního pojištění nebo pracovat na dohody s odměnou pod limitem.

Zdroj:
Autorský článek
Česká správa sociálního zabezpečení