Mnoho lidí nepracuje už rok před odchodem do důchodu. Jejich poslední zastávkou je často evidence nezaměstnaných, nikoli původní zaměstnavatel.
Představa, že jednoho dne odevzdáte v práci čipovou kartu a druhý den si začnete užívat zaslouženého odpočinku, je pro velkou část Čechů pouhou iluzí. Nová data Ministerstva práce a sociálních věcí odhalují znepokojivý trend.
Téměř polovina lidí v okamžiku dosažení důchodového věku již není ekonomicky aktivní. Jejich profesní dráha nekončí slavnostním rozloučením s kolegy, ale tichým odchodem do evidence úřadu práce.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Analýza sledující osudy téměř 300 tisíc budoucích důchodců ukazuje, že pouze šest z deseti lidí přechází do důchodu plynule ze svého zaměstnání nebo podnikání. Pro zbylých čtyřicet procent představuje konec kariéry období nejistoty, které často zahrnuje ztrátu zaměstnání, dlouhodobou nemocenskou nebo péči o blízkou osobu. Datum přiznání důchodu tak často neodráží skutečný konec pracovní aktivity.
Pro téměř třetinu lidí končí kariéra ztrátou práce, nikoli odchodem do důchodu.
Když zdraví a práce nejdou dohromady
Jedním z hlavních důvodů předčasného odchodu z trhu práce je zhoršující se zdravotní stav. Lidé mířící do předčasného důchodu tráví na nemocenské v průměru o měsíc déle než jejich vrstevníci odcházející v řádném termínu. Nejčastěji je trápí nemoci pohybového aparátu, typicky bolesti zad, které jim znemožňují vykonávat fyzicky náročnou práci.
Čtěte také: Trh práce pro mladé skrývá nástrahy
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Tento problém se netýká jen dělnických profesí. Dlouhodobé sezení u počítače si vybírá svou daň a s přibývajícím věkem se zdravotní komplikace stupňují.
Pro zaměstnavatele i stát je klíčové zasáhnout včas, například úpravou pracovního místa, nabídkou rehabilitace nebo převedením na méně náročnou pozici. Jakmile totiž člověk vypadne z pracovního procesu na delší dobu, jeho šance na návrat rapidně klesají.
„Firmy často podceňují prevenci a přizpůsobení pracovních podmínek pro starší zaměstnance. Ekonomicky se jim to pak vrací v podobě dlouhodobé nemocenské a ztráty zkušených pracovníků těsně před důchodem,“ řekl Pavel Svoboda, investiční analytik finančního serveru 2FP.cz.
Nezaměstnanost místo odpočinku
Pro mnoho lidí se tak poslední rok před důchodem stává obdobím stráveným v evidenci úřadu práce. Každý pátý člověk odchází do řádného důchodu přímo z této evidence. U předčasných důchodů je situace ještě dramatičtější – týká se to dokonce 42 procent z nich. Lidé se na úřad často hlásí na maximální možnou dobu pobírání podpory, která u starších uchazečů činí jedenáct měsíců.
Úřad práce se tak pro ně stává jakýmsi mostem mezi posledním zaměstnáním a prvním důchodem. Tento stav je však pro státní kasu i pro psychiku samotného člověka velmi nevýhodný.
Ztráta pracovních návyků a sociálního kontaktu představuje významnou zátěž, která může negativně ovlivnit kvalitu života v nadcházejících letech.
Další významnou skupinou jsou lidé, kteří musí opustit práci kvůli péči o nemocného partnera či rodiče. Ačkoliv většina z nich se snaží práci udržet, potřebují od zaměstnavatele větší flexibilitu. Právě zde se otevírá prostor pro zkrácené úvazky nebo pružnější pracovní dobu, které by jim umožnily skloubit obě role.
Řešení existují, firmy váhají
Stát se snaží situaci řešit různými nástroji. Zaměstnavatelé mohou například čerpat slevy na sociálním pojistném, pokud zaměstnají pracovníka staršího 55 let na zkrácený úvazek.
Existují také rekvalifikační a poradenské projekty zaměřené přímo na tuto věkovou skupinu, které jim pomáhají udržet se na trhu práce nebo najít nové uplatnění.
S ohledem na demografický vývoj je udržení starších pracovníků v zaměstnání naprosto klíčové. Počet pracujících nad šedesát let se od devadesátých let více než ztrojnásobil a jejich význam pro českou ekonomiku bude nadále stoupat.
Přizpůsobení pracovních podmínek a aktivní podpora jejich zaměstnávání proto nejsou jen sociálním opatřením, ale ekonomickou nutností.
„Aktivní podpora zaměstnávání lidí nad 55 let není jen sociální gesto, ale strategická nutnost. Bez jejich zkušeností se česká ekonomika v budoucnu neobejde,“ komentoval Svoboda.
Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.
Zdroj:
Autorský článek
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR