Česká ekonomika se bez zahraniční práce neobejde. Loni zde pracovalo rekordních 935 tisíc cizinců, což je o dvě třetiny více než před čtyřmi lety.
Ekonomika závislá na cizincích
Český trh práce prošel v posledním desetiletí dramatickou proměnou. Zatímco ještě před deseti lety tvořili cizinci osm procent všech zaměstnanců, na konci loňského roku 2025 to bylo již 22 procent.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Data Českého statistického úřadu ukazují, že počet zahraničních pracovníků se za tu dobu téměř ztrojnásobil z 323 tisíc na 935 tisíc. Zahraniční pracovní síla se tak stala strukturálně významným a nenahraditelným prvkem zdejší ekonomiky.
Čtěte také: Jsme bohatší o půl bilionu korun a nevíme o tom
Tento růst v posledních letech ještě akceleroval. Například jen mezi lety 2022 a 2025 přibylo přes 185 tisíc zahraničních pracovníků, což představuje nárůst o téměř čtvrtinu za pouhé tři roky. Bez jejich zapojení by řada firem čelila existenčním problémům kvůli nedostatku personálu.
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Ukrajinci střídají Slováky
Mění se nejen počet, ale i národnostní složení. Zatímco historicky nejpočetnější skupinou byli Slováci, v posledních letech je jednoznačně předstihli Ukrajinci. Na konci roku 2025 jich v Česku pracovalo 358 tisíc, zatímco Slováků bylo 230 tisíc. Jen od poloviny roku 2022 do konce loňského roku se počet ukrajinských zaměstnanců na trhu práce zvýšil o více než sto tisíc. Zajímavostí je, že tento přírůstek tvořily přibližně ze dvou třetin ženy.
Zahraniční pracovníci se stali klíčovou a nenahraditelnou součástí české ekonomiky.
Jde o naprostý obrat trendu z minulosti. Ještě v roce 2015 tvořili Slováci téměř polovinu všech zahraničních zaměstnanců (46,5 %), zatímco podíl Ukrajinců dosahoval necelých 13 procent. Nyní Ukrajinci sami představují více než 38 procent všech cizinců pracujících v Česku, zatímco podíl Slováků klesl pod jednu čtvrtinu.
Tato data odhalují hlubší ekonomický posun. Rostoucí mzdová hladina v Česku již není takovým lákadlem pro pracovníky ze sousedních zemí Evropské unie, jejichž ekonomiky se té české přibližují. Naopak pro lidi z válkou zasažené Ukrajiny a dalších zemí mimo EU zůstává Česko atraktivní destinací, která jim nabízí bezpečí a výrazně lepší životní úroveň.
Z Evropy i vzdálené Asie
Zatímco počty Ukrajinců rostly, u některých jiných národností z EU statistici zaznamenali pokles. Například Poláků, kterých tu v roce 2023 pracovalo přes 55 tisíc, ubylo do konce loňska o téměř pět tisíc. Podobný trend, i když mírnější, byl patrný i u Rumunů a Bulharů, jejichž počty klesaly ze svých maxim dosažených kolem roku 2021.
Současně s tím se ale otevřely nové náborové kanály ze vzdálenějších zemí. Stále častěji se na českém trhu objevují pracovníci z Asie.
Příkladem jsou pracovníci z Filipín, jejichž počet se od roku 2022 do konce loňska zvýšil z přibližně dvou tisíc na více než 13 tisíc, což je více než šestinásobný nárůst. Výrazně přibylo také lidí z Indie, Kazachstánu nebo Turecka. Celkově pracovníci ze zemí mimo EU a Ukrajinu tvořili na konci minulého roku 17,7 procenta všech zaměstnaných cizinců.
Klíčové opory některých odvětví
Zahraniční zaměstnanci nejsou na trhu práce rozprostřeni rovnoměrně. Jejich přítomnost je naprosto klíčová v několika konkrétních sektorech. Nejvíce jich v absolutních číslech pracovalo ve zpracovatelském průmyslu (218 400) a v administrativních a podpůrných činnostech (189 300), kam spadá především agenturní zaměstnávání.
Dalšími významnými odvětvími jsou velkoobchod a maloobchod (91 900), stavebnictví (81 600), doprava a skladování (68 700) a ubytování a pohostinství (67 200). Pro kontext, průměrná mzda v Praze, kde se koncentruje mnoho služeb, dosáhla na konci loňského roku podle statistiků 65 594 korun.
Pokud se podíváme na podíl cizinců na celkovém počtu zaměstnanců v daném odvětví, čísla jsou ještě výmluvnější. V ubytování, stravování a pohostinství tvořili cizinci loni 51,3 procenta všech pracovníků – tedy více než každý druhý. Ve stavebnictví jejich podíl dosáhl 36 procent. Naopak existují oblasti, kde je jejich zastoupení minimální. Ve veřejné správě a obraně to bylo jen 0,6 procenta, ve vzdělávání 4,8 procenta a ve zdravotní a sociální péči 6,7 procenta.
Rozložení sil jasně ukazuje na existenci dvourychlostního trhu práce. Cizinci obsazují především pozice s nižší až střední kvalifikací, o které mezi českými pracovníky není dostatečný zájem. Udržují tak v chodu klíčové části průmyslu a služeb, což může na druhou stranu v těchto segmentech tlumit tlak na růst mezd.
Jejich nízké zastoupení ve veřejném sektoru, jako je zdravotnictví, zase naznačuje existenci bariér v podobě jazyka či složitého uznávání zahraničních kvalifikací, a to i v oborech, kde Česko rovněž bojuje s nedostatkem personálu.
Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.
Zdroj:
Autorský článek
Český statistický úřad
Výzkum Český statistický úřad