
Odchod do penze je zásadní životní krok, na který je dobré myslet s dostatečným předstihem a zjistit si všechny potřebné detaily, jako jsou doby pojištění.
Obsah článku
Žadatelé o starobní důchod se bohužel často dopouštějí zbytečných chyb, které je následně mohou stát tisíce korun. Přinášíme vám proto přehled pěti nejčastějších přešlapů a rad, jak se jim vyvarovat, aby váš důchod nebyl zbytečně krácen.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Špatné načasování odchodu na odpočinek
Načasování odchodu do důchodu je naprosto klíčové, protože do samotného výpočtu výše penze se započítává doba pojištění pouze v celých ukončených letech. V praxi se tak velmi často vyplatí v zaměstnání vydržet o několik málo dní či týdnů déle, abyste dokončili další celý rok pojištění a dosáhli na vyšší měsíční částku.
Základní radou je podívat se včas na přesnou dobu již splněného pojištění. Zářným příkladem je František, kterému do dokončení 45. roku pojištění chybělo jen pár týdnů. Pokud by pracoval o trochu déle, jeho důchod mohl být o 343 Kč měsíčně (tedy o 4 116 Kč ročně) vyšší. Podobně pan Ivo ztratil zbytečným spěchem 308 Kč měsíčně.
Nebezpečné mezery v době pojištění
S načasováním úzce souvisí i takzvané mezery v době pojištění. Jde o období, kdy za vás není odváděno sociální pojištění a zároveň není splněna podmínka pro náhradní dobu pojištění. Tyto situace typicky vznikají, když žijete z příjmů z pronájmu a neplatíte si dobrovolně pojistné, nebo při dlouhodobé evidenci na Úřadu práce.
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Řešením může být účast na dobrovolném důchodovém pojištění, které si můžete zaplatit například při evidenci na pracovním úřadu, pokud vám již nenáleží podpora.
Pozor ale na termíny – v mnoha případech je na zpětné dopojištění stanoveno přísné časové omezení, zpravidla v délce jednoho roku. Jak markantní vliv to má, ukazuje případ sester Petry a Pavly. Petra nedoložila odvody za 25 měsíců a její důchod je kvůli tomu o 1 056 Kč měsíčně nižší než penze její sestry.
Spory o výchovné po rozvodu
V roce 2026 vstupuje do procentní výměry starobního důchodu takzvané výchovné ve výši 500 Kč za každé vychované dítě. Tento příspěvek ale náleží vždy tomu z rodičů, který se o potomky staral v převážné míře.
Komplikace nastávají u rozvedených párů. Příkladem je Jindřich, který po rozvodu vychovával děti a převážně financoval jejich vzdělání. Bývalá manželka však odešla do penze dříve a výchovné si nárokovala. Jindřich tak přichází o 1 000 Kč měsíčně.
V takové situaci se musí obrátit na Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) a péči doložit, například soudním rozhodnutím, osobními listy důchodového pojištění nebo čestným prohlášením svědků z řad rodiny. V krajním případě musí o tom, kdo o dítě reálně pečoval déle, rozhodnout soud.
Krácení u předčasného důchodu
Podmínky pro předčasný důchod jsou v roce 2026 přísné: odejít lze nejvýše 3 roky před dosažením důchodového věku a je nutné mít odpracováno (odvedeno důchodové pojištění) minimálně 40 let. Částka se navíc trvale krátí za každých započatých 90 kalendářních dnů předčasnosti. Tento krok je proto nutné pečlivě zvážit a spočítat.
Alternativou může být vyčerpání podpory v nezaměstnanosti v plném rozsahu před samotným odchodem do penze. Ukázkovým příkladem je Karla, která místo okamžitého předčasného důchodu (jako to udělala její kolegyně Jiřina) zvolila evidenci na Úřadu práce s podporou.
Díky tomu dosáhla běžného důchodového věku, vyhnula se krácení, a dokonce navýšila dobu pojištění na 42 let. Její starobní důchod je tak o nezanedbatelných 1 665 korun měsíčně vyšší než u Jiřiny. S každou valorizací se tento rozdíl bude navíc dále zvětšovat.
Práce „na černo“ a výplaty na ruku
Přijímání části mzdy takzvaně „na ruku“ je sice na první pohled lákavé, ale pro výši starobního důchodu je to fatální chyba. Neoficiální příjmy totiž radikálně snižují váš osobní vyměřovací základ.
Věra pracovala 43 let za oficiální minimální mzdu, a její dnešní důchod proto činí silně podprůměrných 14 829 Kč. Její reálný vyměřovací základ mohl být o 12 tisíc korun vyšší.
I tato situace však může mít paradoxně svá „ale“. Lidé s extrémně nízkými důchody mají totiž v současném systému vyšší šanci dosáhnout na další sociální dávky, jako je například chystaná superdávka.
Pokud Věra navíc peníze získané bokem nenechala ležet ladem, ale chytře je investovala do penzijního spoření, akcií či vzdělání, mohla si zajistit velmi slušné finanční zázemí navzdory nízkému státnímu důchodu.
Zdroj:
Autorský článek
Česká správa sociálního zabezpečení