Nová pravidla pro penzijní spoření vám mohou za desítky let práce ušetřit statisíce na poplatcích. Změny se dotkly i státních příspěvků pro mladé.
Vláda prosadila levnější produkt
Reforma doplňkového penzijního spoření, kterou před časem prosadila vláda ve spolupráci s Ministerstvem financí, zásadně změnila podmínky pro více než čtyři miliony Čechů. Hlavním cílem bylo zatraktivnit produkt, který dlouhodobě bojoval se stárnoucí klientskou základnou a dokonce i mírným odlivem účastníků. Každý kvartál do systému vstoupilo zhruba 100 tisíc nových klientů, ale přibližně 110 tisíc jich naopak odešlo.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Nejvýraznějším zásahem se stala radikální změna v poplatkové struktuře. Penzijní společnosti musely přistoupit na zavedení jednotného poplatku za správu ve výši 0,5 procenta z objemu majetku. Současně došlo ke kompletnímu zrušení takzvaného výkonnostního poplatku, který si společnosti účtovaly z dosaženého zisku. Výjimku dostaly pouze alternativní fondy, které představují jen malou část trhu.
Asociace penzijních společností sice snížení poplatků neodmítala, ale vládní návrh označila za příliš razantní. Argumentovala tím, že takto nízké poplatky mohou omezit jejich schopnost aktivně spravovat majetek a dosahovat vyšších výnosů pro klienty. Vláda si však od tohoto kroku slibovala především vyšší čisté zhodnocení úspor pro budoucí důchodce.
Snížení poplatků o více než polovinu mění ekonomiku celého produktu.
Kolik střadatelé reálně ušetří
Debata o desetinách procenta v poplatcích se může zdát akademická, ale v dlouhodobém horizontu jde o statisíce korun. Ukažme si to na modelovém příkladu. Představte si třicetiletého člověka, který si začne spořit 1 500 korun měsíčně a jeho dynamická strategie bude v průměru vydělávat pět procent ročně před započtením poplatků.
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Ve starém systému, kde se celkové poplatky (za správu i za výkon) mohly v průměru pohybovat kolem 1,2 procenta ročně, by jeho čistý výnos činil 3,8 procenta. Za třicet let spoření by si naspořil přibližně 1 004 000 korun. Celková částka, kterou by za tu dobu zaplatil na poplatcích, by se vyšplhala na zhruba 244 tisíc korun.
Po reformě platí jednotný poplatek 0,5 procenta. Čistý roční výnos se tak zvýší na 4,5 procenta. Při stejných podmínkách si za třicet let naspoří přibližně 1 138 000 korun. Na poplatcích přitom zaplatí jen okolo 110 tisíc korun. Rozdíl v naspořené částce tak činí přes 134 tisíc korun a úspora na poplatcích je více než poloviční.
Změna pravidel tak přímo ovlivňuje, kolik peněz lidem na účtech na konci spoření skutečně zůstane. Poplatky v původní výši ukrajovaly z celkového zhodnocení téměř pětinu, zatímco nový systém si vezme méně než desetinu.
Lákadla pro mladé nestačí
Jedním z hlavních problémů systému byl vysoký průměrný věk nově příchozích klientů, který se pohyboval po 40. roce věku. Reforma se proto zaměřila na motivaci mladších ročníků. Pro účastníky do 30 let zavedla zdvojnásobení státního příspěvku a zároveň snížila minimální vklad potřebný pro jeho získání. Cílem je naučit mladé lidi odkládat si peníze na důchod co nejdříve a maximálně využít sílu složeného úročení.
Další novinkou, která míří na mladé, je možnost jednorázového výběru až jedné třetiny naspořených peněz pro účastníky do 36 let. Tento krok má snížit obavy z příliš dlouhého vázání prostředků a poskytnout určitou flexibilitu například pro financování bydlení nebo založení rodiny. Zákonodárci si od toho slibují, že mladí lidé nebudou spoření vnímat jako nedobytný trezor.
Změny jsou krokem správným směrem, ale samy o sobě nemusí stačit k zásadní změně chování. Hlavní výzvou zůstává nízká finanční gramotnost a přesvědčení generace zvyklé na flexibilní investiční aplikace, aby své peníze uložila na desítky let. Pro představu, při průměrné mzdě, která například v Jihomoravském kraji loni dosáhla 52 080 korun, je pro mladé lidi často prioritou bydlení či tvorba krátkodobé rezervy, nikoli spoření na desítky let vzdálený důchod.
Dynamika jako nový standard
Spolu se zrušením výkonnostní odměny přišla i další logická změna. Pro všechny nové klienty do 50 let se stala výchozí investiční strategií dynamická varianta. Ta sice nese vyšší riziko kolísání, ale v dlouhodobém horizontu nabízí potenciál výrazně vyššího zhodnocení než konzervativní fondy, ve kterých dříve končila většina úspor.
Stát tím dal jasně najevo, že doplňkové penzijní spoření má být primárně dlouhodobou investicí, nikoli jen mírně úročeným spořicím účtem se státní podporou. Automatické zařazení do dynamické strategie má zabránit tomu, aby úspory milionů lidí požírala inflace jen kvůli jejich neznalosti nebo neochotě aktivně řešit své investice. Klienti mají samozřejmě i nadále možnost strategii kdykoli změnit.
Reforma tak představovala jeden z největších zásahů do třetího pilíře důchodového systému za poslední dekádu. Pro klienty přinesla výrazně nižší náklady a modernější přístup k investování. Pro penzijní společnosti naopak znamenala tlak na efektivitu a hledání nových cest, jak si v přísněji regulovaném prostředí udržet ziskovost a zároveň přilákat novou generaci střadatelů, kteří se stále častěji poohlížejí po alternativních investičních možnostech.
Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.
Zdroj:
Autorský článek
Asociace penzijních společností
Ministerstvo financí
Zákon o doplňkovém penzijním spoření