Konec studia neznamená jen prázdniny. Vyhněte se tisícovým dluhům na pojištění a zjistěte, jaké povinnosti na vás po škole čekají.
Zdravotní pojištění je prioritou
Největší riziko pro čerstvé absolventy představuje zdravotní pojištění. Mnoho z nich žije v mylném domnění, že jim stát hradí pojistné po celé letní prázdniny. Pravidla jsou však neúprosná. Pokud absolvent střední školy nepokračuje v dalším studiu ani nenastoupí do zaměstnání, stát za něj platí pojištění pouze do 31. srpna. Od 1. září se musí přihlásit na úřad práce, začít pracovat, nebo si pojištění hradit sám.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Čtěte také: Finanční chyby absolventů
Kdo tuto povinnost zanedbá, automaticky spadá do kategorie osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). V takovém případě musí měsíčně posílat své zdravotní pojišťovně částku, která pro rok 2026 činí 3024 korun. Dluh přitom naskakuje rychle a pojišťovny jej tvrdě vymáhají včetně penále za opožděnou platbu.
Stát za vás přestává platit pojištění dřív, než si myslíte. Nečinnost vás vyjde na tisíce korun.
Právě tato zdánlivě banální administrativa je pro mnohé prvním střetem s realitou. Neznalost pravidel neomlouvá a dluh na zdravotním pojištění se může vyšplhat na desítky tisíc korun dříve, než dorazí první výzva od pojišťovny. Pro mladého člověka bez příjmu a finančních rezerv to představuje vážnou komplikaci, která může poznamenat jeho finanční start do dospělosti. Nejde jen o samotnou částku, ale i o negativní záznam, který může v budoucnu ztížit například žádost o úvěr.
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Vysokoškoláci mají delší hájení
Absolventi vysokých škol mají situaci o něco jednodušší, ale i zde platí jasné termíny. Stát za ně hradí zdravotní pojištění v měsíci, kdy úspěšně složili státní závěrečnou zkoušku, a ještě jeden kalendářní měsíc následující. Nezáleží přitom na datu promoce. Pokud například student složí státnice 20. května, stát za něj pojištění zaplatí za celý květen a červen. Od 1. července už musí mít svůj status vyřešený – buď nástupem do práce, evidencí na úřadu práce, nebo platbou jako OBZP.
Specifická situace nastává při přechodu mezi bakalářským a navazujícím magisterským studiem. V takovém případě stát kryje pojištění po dobu maximálně tří kalendářních měsíců, které následují po měsíci, v němž bylo bakalářské studium řádně ukončeno. I zde je ale nutné změnu pojišťovně aktivně nahlásit.
Sociální pojištění a podpora
Na rozdíl od zdravotního pojištění není sociální pojištění pro osobu bez příjmů povinné. Pokud absolvent nepracuje, nepodniká a není v evidenci úřadu práce, jednoduše ho neplatí. Tato doba se mu však nezapočítává do let potřebných pro nárok na starobní důchod. Mnohem citelnější je ale okamžitý dopad. Bez placení sociálního pojištění nevzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Pro její přiznání je nutné splnit podmínku účasti na důchodovém pojištění v délce alespoň 12 měsíců za poslední dva roky. Tuto podmínku čerstvý absolvent bez předchozí soustavné práce téměř nikdy nesplňuje a na podporu tak nedosáhne. Evidence na úřadu práce mu v takovém případě zajistí pouze hrazení zdravotního pojištění státem.
Legislativní podmínka účasti na pojištění staví absolventy do nevýhodné pozice. Chybí jim záchranná sociální síť pro případ, že se jim nepodaří najít práci okamžitě. Zvyšuje to tlak na přijetí jakékoliv pracovní nabídky, často i na méně výhodné dohody o provedení práce či pracovní činnosti, jen aby si začali plnit potřebnou dobu pojištění. Brigády a stáže během studia tak získávají zcela nový rozměr – nejsou jen zdrojem příjmu a praxe, ale i klíčovým prvkem pro budoucí sociální jistotu.
Daně: Jedna sleva už neplatí
S nástupem do prvního zaměstnání přichází i první výplatní páska a s ní daň z příjmů. Každý zaměstnanec si může uplatnit základní slevu na poplatníka, která pro rok 2026 činí 2570 korun měsíčně. Ročně tak ušetří na daních 30 840 korun. Tuto slevu stačí podepsat u zaměstnavatele v takzvaném růžovém prohlášení o dani.
Pro lepší představu o prvních výdělcích, medián mezd například v Jihomoravském kraji dosáhl v loňském roce 44 819 korun. Absolventi by ale měli zbystřit u jedné podstatné změny. Dříve populární sleva na studenta, která dále snižovala daňovou povinnost, byla v roce 2024 zrušena. S touto úlevou již tedy nelze počítat, a to ani v případě, že by absolvent nastoupil do práce ještě během posledních měsíců, kdy formálně status studenta měl.
Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.
Zdroj:
Autorský článek
Úřad práce
Zdravotní pojišťovna