Pracovali jste část života v zahraničí? Zjistěte, jak se vám tyto roky promítnou do starobního důchodu a proč může být výsledná částka zklamáním.

Stále více Čechů, kteří po revoluci vyrazili za lepšími výdělky do zahraničí, se blíží do důchodového věku. Mnozí očekávají, že se jim roky strávené prací v Německu, Rakousku či jinde pozitivně promítnou do výše jejich českého důchodu. Často je však čeká nepříjemné překvapení v podobě takzvaného dílčího důchodu, který bývá výrazně nižší, než předpokládali.

Důchod z více států není vždy výhra

Systém výpočtu důchodů v rámci Evropské unie a smluvních států je sice spravedlivý, ale jeho logika může být zrádná. Základní princip říká, že každý stát vám vyplatí důchod pouze za dobu pojištění, kterou jste získali na jeho území. Zapomeňte tedy na myšlenku jednoho velkého důchodu, čeká vás několik menších plateb z různých zemí.

Každý stát vyplácí důchod pouze za roky, které jste odpracovali na jeho území.

Jak funguje dílčí důchod

Abyste v Česku získali nárok na starobní důchod, musíte splnit podmínku minimální doby pojištění, která je aktuálně 35 let. Pokud jste zde pracovali například jen 20 let a dalších 15 let v Rakousku, na samostatný český důchod byste nedosáhli. Díky evropským pravidlům se vám však doby pojištění ze všech členských států sečtou a podmínku pro nárok tak splníte.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vám ale vypočítá důchod pouze za oněch 20 českých let. Stejně tak rakouská strana vám bude posílat důchod jen za 15 let odpracovaných u nich.

„Řada lidí se mylně domnívá, že se jim zahraniční roky jednoduše přičtou k těm českým a dostanou jeden vysoký důchod. Realita je ale složitější,“ vysvětlil Josef Švejda, penzijní analytik finančního serveru 2FP.cz.

Dva výpočty a jedno pravidlo

Situace se komplikuje, pokud jste v Česku odpracovali dostatek let na samostatný, takzvaný sólo důchod, a zároveň máte roky ze zahraničí. Představte si, že máte 35 let pojištění v Česku a pět let v Německu. ČSSZ v takovém případě musí provést dva nezávislé výpočty a přiznat vám tu variantu, která pro vás bude finančně výhodnější.

První výpočet je sólo důchod, spočítaný pouze z českých 35 let a českých příjmů. Druhý výpočet je dílčí důchod. Zde se sečte veškerá doba pojištění (v našem příkladu 40 let) a vypočítá se teoretická výše důchodu, jako byste celou dobu pracovali v Česku. Tato částka se následně vynásobí poměrem českých let k celkovým letům, tedy 35/40.

Hlavní důvod, proč jsou dílčí důchody často velmi nízké, spočívá v krácení základní výměry. Tato pevná složka důchodu, která je pro všechny stejná, se v dílčím důchodu krátí stejným poměrem jako procentní výměra. To výslednou částku citelně snižuje.

„Právě krácení pevné základní výměry je hlavním důvodem, proč jsou dílčí důchody z Česka často jen v řádu několika tisíc korun. Procentní část je sice také nízká, ale krácení paušální složky pocítí každý nejvíce,“ informoval Švejda.

Žádost podejte s předstihem

Plánujete-li žádat o důchod, který zahrnuje i práci v cizině, připravte se na delší administrativní proces.

Komunikace mezi úřady sociálního zabezpečení různých států a ověřování dob pojištění může trvat i několik měsíců. Proto je klíčové podat žádost s dostatečným předstihem. Zákon vám umožňuje zažádat až čtyři měsíce před datem, od kterého chcete důchod přiznat.

Žádost se vždy podává ve státě, kde aktuálně bydlíte. Pokud je to Česká republika, stačí navštívit příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Nezapomeňte v žádosti uvést všechny země, kde jste pracovali.

ČSSZ už sama osloví zahraniční instituce. Celý proces můžete urychlit, pokud doložíte veškeré dokumenty, jako jsou pracovní smlouvy, výplatní pásky nebo potvrzení o pojištění ze zahraničí.

Líbí se vám finanční server 2FP.cz? <strong>Přidejte se <a href=“https://klub.2fp.cz/“>do Klubu 2FP</a></strong> a získejte balík výhod.

Zdroj:
Autorský článek
Česká správa sociálního zabezpečení
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) o koordinaci systémů sociálního zabezpečení