Rostoucí věk odchodu do řádného starobního důchodu je příznivou zprávou pro českou společnost. Shrneme tři důvody, proč je zvýšení věku dobře.

Jedním z parametrů v poslanecké sněmovně schválené důchodové reformy je stanovení věkové hranice pro řádný odchod do starobního důchodu. Od této hranice se odpočítává například předdůchod nebo předčasný důchod.

Pozdější odchod do důchodu se týká lidí narozených v roce 1966 a později. Nová věková hranice stanovená až na 67 let. Zda důchodová reforma projde přes Senát a prezidenta, se teprve uvidí. Poslanecká sněmovna v čele s vládou mají o věku jasno.

Věk dožití se zvyšuje, avšak pokulhává jeho kvalita.

Odvaha prosadit nepopulární kroky

Současné vládě a koalici se nedá vytknout, že by sklouzávala k lacinému populismu. Činí nepopulární kroky, které při troše soudnosti nová vláda složená z ANO a SPD nebude bezmyšlenkovitě rušit. Vláda jejího předsedy Petra Fialy se snaží vyhlížet do budoucna a reagovat na schodky státních rozpočtů. Sic se jí to mnohdy nedaří, ale snaha se cení.

Dožíváme se vyššího věku

S ohledem na vyšší věk dožití je nutné upravovat i odchod do důchodu. Aktuálně činí střední délka dožití zhruba 80 let. Podle současného dogmatu má každý občan nárok na strávení v důchodu jednu čtvrtinu života, což nyní činí zhruba 20 let.

Průměr dožití je za muže i ženy, které se dožívají v průměru vyššího věku. Vyplývá to alespoň z demografických tabulek Českého statistického úřadu.

Odpovědnost ke státnímu rozpočtu

Pozdější odchod do důchodu znamená zpomalení výplaty starobních důchodů. Letos je podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí důchodový účet ve schodku 73 miliard korun, což představuje zhruba jedno procento hrubého domácího produktu České republiky. Bez uvedených opatření by v polovině 21. století činil schodek tři procenta českého HDP.

Zdroje:
Autorský článek
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Český statistický úřad