Dlouhodobá ztráta práce může fatálně ovlivnit výši vašeho budoucího starobního důchodu a připravit vás o tisíce korun měsíčně.

Ztráta zaměstnání patří k nejvíce stresujícím životním situacím. Většina lidí v takové chvíli řeší hlavně okamžitý výpadek příjmu a hledání nové práce. Málokdo přitom myslí na desítky let vzdálenou budoucnost. Přesto právě delší období bez práce může nevratně poškodit výši vašeho starobního důchodu.

Mnozí se spoléhají na to, že evidence na úřadu práce je automaticky ochrání. To je však nebezpečný mýtus. Státní záchranná síť má svá jasně daná pravidla a limity, po jejichž překročení se vám každý další měsíc bez zaměstnání začne negativně promítat do budoucího důchodu. A rozdíly mohou dosahovat i tisíců korun měsíčně.

Dlouhá evidence na úřadu práce bez podpory se vám do důchodu počítat nebude a citelně ho sníží.

Kdy úřad práce pomůže

Pokud se po ztrátě zaměstnání zaevidujete na úřadu práce a vznikne vám nárok na podporu v nezaměstnanosti, můžete být v klidu. Celá doba, po kterou podporu čerpáte, se vám započítává jako takzvaná náhradní doba pojištění. To v praxi znamená, že se bere v potaz při posuzování nároku na důchod a navyšuje celkovou odpracovanou dobu.

Čtěte také: Důchody čeká úprava. Stát odmění aktivní seniory

Zároveň funguje jako vyloučená doba. Tento termín znamená, že se dané období vyjme z výpočtu průměrné mzdy za celý život. Vaše nulové příjmy během pobírání podpory vám tedy nesníží osobní vyměřovací základ, ze kterého se důchod počítá. V tomto ohledu je systém nastaven velmi solidárně.

„Lidé si často neuvědomují, že po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti se jim otevírá nebezpečná mezera v pojištění. Každý takový nezapočtený rok znamená nejen kratší dobu pojištění, ale také zhoršení průměrného výdělku pro výpočet důchodu,“ vysvětlila Alena Svobodová, úvěrová analytička finančního serveru 2FP.cz.

Zlom přichází po vyčerpání podpory

Problém nastává ve chvíli, kdy vám nárok na podporu skončí, ale vy stále nemůžete najít práci. I v takovém případě se vám evidence na úřadu práce může do důchodu počítat, ale už jen ve velmi omezeném rozsahu. Zákon stanovuje maximální limit tří let, které se vám takto započtou za celý život.

Navíc platí další zpřísnění. Pokud je vám méně než 55 let, započítá se vám z této tříleté doby maximálně jeden rok. Jakákoli další evidence nad tyto limity se již pro účely důchodu nehodnotí. Jde o takzvanou „díru v pojištění“, která má na výslednou částku dvojí negativní dopad.

Dvojí rána pro vaši peněženku

Prvním negativním efektem je zkrácení celkové doby pojištění. Pro přiznání starobního důchodu potřebujete získat alespoň 35 let. Dlouhodobá nezaměstnanost vás může o potřebné roky snadno připravit a v krajním případě dokonce způsobit, že na důchod vůbec nedosáhnete.

Druhý, méně zřejmý dopad, je snížení osobního vyměřovacího základu. Každý rok, který se vám do pojištění nepočítá, vstupuje do výpočtu s nulovým příjmem. Tím se „rozředí“ průměr vašich celoživotních výdělků. Stát vám pak vypočítá důchod z nižšího základu, což se projeví na nižší měsíční částce.

Tisícové rozdíly v praxi

Představte si dvě ženy s podobnou kariérou. Paní Jana pracovala nepřetržitě 45 let a její průměrná mzda za odpracované roky (osobní vyměřovací základ) činí 45 tisíc korun. Stát jí přizná starobní důchod ve výši přibližně 22 tisíc korun měsíčně.

Její kolegyně Eva měla smůlu. Během života byla tři roky v evidenci úřadu práce nad zákonný limit. Získala tedy jen 42 let pojištění. Tyto tři „prázdné“ roky jí navíc snížily osobní vyměřovací základ na 42 tisíc korun. Její důchod tak bude činit zhruba 20 400 korun. Rozdíl je více než 1 600 korun každý měsíc.

Řešení existuje, ale není levné

Chybějící roky pojištění si můžete doplatit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění. Nejde však o levnou záležitost. Minimální měsíční pojistné pro rok 2024 činí 2 968 korun. Doplácení se tak vyplatí především lidem, kterým chybí jen krátké období ke splnění podmínky 35 let pojištění.

„Dobrovolné pojištění je spíše záchrannou brzdou pro ty, kterým chybí pár měsíců do splnění zákonné podmínky. Pro aktivní vylepšování důchodu se kvůli vysokým platbám příliš nehodí,“ sdělila Svobodová. Využívat tento nástroj ke zvýšení již přiznaného důchodu je finančně velmi nevýhodné.

Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.

Zdroj:
Autorský článek
zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
Česká správa sociálního zabezpečení