Vláda zkrátila podporu v nezaměstnanosti. Připravte se na nižší dávky, i když mzdy v ekonomice rostou a hledání práce může být složitější.
Česká ekonomika hlásí dobré zprávy. Podle čerstvých dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku na 51 966 korun. Meziročně si tak zaměstnanci polepšili v průměru o 6,4 procenta. Ještě podstatnější je ovšem pohled na reálné výdělky, které po očištění o inflaci vzrostly o 4,3 procenta.
Tento pozitivní vývoj pohání především klesající inflace. Zatímco mzdy nominálně rostly, spotřebitelské ceny se ve stejném období zvýšily jen o dvě procenta. Kupní síla průměrného zaměstnance tak znatelně posílila.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Celkový objem mezd v ekonomice se zvýšil o 7,1 procenta, k čemuž přispěl i mírný nárůst počtu zaměstnanců o 0,7 procenta. Data za celé první pololetí roku 2026 potvrzují podobný trend, kdy průměrná mzda činila 50 650 Kč.
Čtěte také: Trh práce pro mladé skrývá nástrahy
I přes rostoucí mzdy se podmínky pro nezaměstnané zpřísňují, zejména pro starší generace.
Pro lepší představu, co reálný růst znamená: pokud se váš plat zvýšil například o šest procent z 50 tisíc na 53 tisíc korun, ale ceny v obchodech za stejnou dobu stouply o dvě procenta, vaše skutečné polepšení nejsou tři tisíce korun. Reálně si za svou výplatu koupíte zhruba o čtyři procenta více zboží a služeb než loni. Váš čistý zisk po započtení inflace tak činí přibližně dva tisíce korun.
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Vláda utahuje opasky nezaměstnaným
Zatímco zaměstnanci si finančně polepšují, na druhou stranu vláda na konci srpna schválila zpřísnění podmínek pro ty, kteří o práci přijdou. Nově se sazba podpory v nezaměstnanosti sníží na 65 procent předchozího čistého výdělku.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si od tohoto kroku slibuje roční úsporu ve státním rozpočtu ve výši 4,5 až 5 miliard korun. Tento krok přichází v době, kdy je trh práce stále napjatý, ale objevují se první signály ochlazení.
Podle Výběrového šetření pracovních sil, které provádí ČSÚ, obecná míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 15–64 let sice zůstává na nízké úrovni 3,1 procenta, meziročně se však mírně zvýšila o 0,3 procentního bodu.
Navíc v Česku existují významné regionální rozdíly. Zatímco celostátní průměr působí optimisticky, v Moravskoslezském kraji dosáhla nezaměstnanost 5,6 procenta a v regionu Severozápad 5,2 procenta. Pro srovnání, průměrná mzda v Moravskoslezském kraji činila v roce 2025 částku 47 738 korun.
Zpřísnění podpory může být problematické zejména pro lidi v regionech s omezenými pracovními příležitostmi. Snížení dávky je sice motivací k rychlejšímu návratu do zaměstnání, ale ignoruje strukturální problémy některých částí země.
Vláda tak přenáší větší díl odpovědnosti na jednotlivce, aniž by adekvátně řešila příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti v konkrétních lokalitách. Tento krok může vést k nárůstu počtu lidí v existenčních problémech, zejména pokud se ekonomická situace mírně zhorší a firem ochotných nabírat nové zaměstnance ubude.
Starší ročníky v ohrožení
Nejvíce zranitelnou skupinou na trhu práce zůstávají starší lidé. Data Úřadu práce ukazují, že uchazeči starší 55 let tvoří stabilně 22 až 25 procent všech evidovaných nezaměstnaných.
Přestože míra zaměstnanosti osob ve věku 50–64 let přesahuje v Česku vysokých 80 procent, pro ty, kteří o práci přijdou, je návrat extrémně obtížný. Zkrácení a snížení podpory pro ně představuje další komplikaci.
Statistiky navíc odhalují skrytý potenciál trhu práce. Podle ČSÚ bylo ve druhém čtvrtletí 79,3 tisíce ekonomicky neaktivních osob, které by přitom chtěly pracovat, ale z různých důvodů si práci aktivně nehledají.
Kombinace mírně rostoucí nezaměstnanosti a přísnějších podmínek podpory tak vytváří paradoxní situaci. Ekonomika sice prosperuje a mzdy rostou, ale záchranná sociální síť slábne, což dopadne především na ty, kteří se na trhu práce orientují nejhůře.
Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.
Zdroj:
Autorský článek
Český statistický úřad
Vláda ČR
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Úřad práce
Výzkum Český statistický úřad