Od ledna si polepší statisíce zaměstnanců. Živnostníkům a dalším skupinám ale kvůli tomu vzrostou povinné zálohy o stovky korun měsíčně.
Vláda schválila navýšení minimální mzdy pro rok 2027. Od 1. ledna vzroste o 2500 korun na 24 900 Kč měsíčně. Meziročně jde o skok o 11,2 procenta, protože v roce 2026 činila nejnižší zaručená odměna 22 400 korun. Spolu s tím se zvýší i minimální hodinová sazba ze 134,40 Kč na 148,30 Kč při standardní čtyřicetihodinové pracovní době.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Zvýšení minimální mzdy se však neprojeví pouze na výplatních páskách nejhůře placených zaměstnanců. Tradičně s sebou nese také automatický nárůst povinných odvodů pro další skupiny obyvatel, které se od výše minimální mzdy přímo odvíjejí.
Zvýšení minimální mzdy se přímo dotkne nejen zaměstnanců, ale i desetitisíců podnikatelů.
Vyšší odvody pro OSVČ a OBZP
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) s hlavní činností si budou muset od ledna připravit vyšší měsíční zálohy. Minimální odvod na sociální pojištění nově dosáhne 5284 Kč a na zdravotní pojištění 3490 Kč. Změna se týká desetitisíců živnostníků, kteří odvádějí státu nejnižší možné částky.
Zvýšení pocítí také takzvané osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Jde například o studenty starší 26 let, lidi v domácnosti nebo nezaměstnané, kteří nejsou v evidenci úřadu práce. Jejich měsíční platba zdravotního pojištění, která se počítá jako 13,5 procenta z minimální mzdy, vzroste na 3362 korun. Pro ilustraci, pokud by minimální mzda činila například 20 tisíc korun, odvod by po zaokrouhlení nahoru vyšel na 2700 korun.
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Opakovaný růst minimální mzdy je dvousečnou zbraní. Na jedné straně chrání zaměstnance s nízkými příjmy a zvyšuje jejich životní úroveň, na straně druhé ale zvedá povinnou nákladovou základnu pro malé podnikatele a živnostníky. Pro některé z nich, kteří fungují s nízkými maržemi, může jít o citelnou zátěž. Mechanismus zároveň automaticky zvyšuje platby i skupinám, které z růstu mezd přímo neprofitují, což vytváří napětí mezi sociální politikou a podnikatelským prostředím.
Nový mechanismus valorizace
Navýšení není letos výsledkem politického vyjednávání, ale řídí se novým valorizačním mechanismem, který je od roku 2025 součástí zákoníku práce. Ten stanovuje výši minimální mzdy na základě predikce průměrné mzdy od Ministerstva financí a koeficientu, který na dva roky dopředu určuje vláda. Při hypotetické predikci průměrné mzdy 50 tisíc korun a vládním koeficientu 0,45 by tak minimální mzda dosáhla 22 500 korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si od nového pravidla slibuje předvídatelnost a postupné přibližování nejnižších výdělků k průměru. Dlouhodobým cílem resortu je, aby minimální mzda do roku 2029 dosáhla 47 procent průměrné mzdy v zemi. Pro srovnání, mediánová mzda v Karlovarském kraji dosáhla v roce 2025 částky 40 932 korun.
Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.
Zdroj:
Autorský článek
Vláda ČR
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo financí ČR
Zákoník práce