Od ledna si zaměstnanci s nejnižším příjmem polepší o více než 1 800 Kč čistého. Na vyšší odvody se ale musí připravit firmy i státní rozpočet.

Nejnižší výdělky v Česku čeká od ledna 2027 citelné vylepšení. Po dohodě sociálních partnerů a vlády vzroste minimální mzda o 2 500 korun na celkových 24 900 korun hrubého měsíčně. Jedná se o jeden z nejvýraznějších skoků v historii, který ovlivní nejen peněženky statisíců zaměstnanců, ale také rozpočty firem a příjmy státní kasy.

Zvýšení se řídí novým valorizačním mechanismem, který má garantovat, že nejnižší mzda bude postupně dosahovat stanoveného poměru k průměrné mzdě v ekonomice. Cílem je přiblížit Česko evropským standardům a zajistit, aby se práce vyplácela více než pobírání sociálních dávek. Tento krok se však neobejde bez vedlejších dopadů.

Největší díl z navýšení si paradoxně nevezme zaměstnanec, ale státní rozpočet.

Kdo na změně vydělá nejvíc

Na první pohled se zdá, že hlavním vítězem jsou zaměstnanci. Růst hrubé mzdy o 2 500 korun se však do čistého příjmu nepromítne v plné výši. Po odečtení sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmu si pracovník s nejnižším platem reálně polepší přibližně o 1 835 korun. I tak jde o znatelné navýšení, které by mělo pokrýt očekávaný růst cen.

Čtěte také: Začíná zvyšování věku odchodu do důchodu a zpomalí se jejich růst

Nejvíce však z tohoto kroku získá stát. Z každého zvýšení minimální mzdy si ukrojí svůj díl prostřednictvím vyšších odvodů a daní. Celkově se příjem veřejných rozpočtů z jednoho minimálně placeného zaměstnance zvedne zhruba o 1 510 korun měsíčně. V součtu to pro státní kasu znamená dodatečné miliardové příjmy.

„Nominální navýšení vypadá působivě, ale pro lidi je klíčové, o kolik více si za výplatu skutečně koupí. Po odečtení inflace, kterou ČNB odhaduje na 2,5 procenta, by reálný růst čisté mzdy mohl dosáhnout přibližně sedmi procent, což je solidní výsledek,“ řekla Eva Nachtmannová, investiční analytička finančního serveru 2FP.cz.

Náklady pro firmy porostou rychleji

Zatímco zaměstnanci a stát si polepší, pro zaměstnavatele představuje skokové navýšení významnou zátěž. Jejich celkové mzdové náklady totiž nerostou jen o částku přidanou do hrubé mzdy.

Společně s ní se zvyšují i odvody na sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance platí firma. Celkem tak podniky zaplatí za jednoho pracovníka o více než 3 300 korun měsíčně navíc.

Tento nárůst se dotkne především malých a středních podniků v odvětvích s nižší přidanou hodnotou, jako je pohostinství, úklidové služby nebo ostraha. Právě zde pracuje nejvíce lidí za minimální mzdu. Podle dat Českého statistického úřadu za rok 2025 se mzda více než 150 tisíc zaměstnanců pohybovala v pásmu mezi 22 a 24 tisíci korunami.

Zvýšené náklady mohou některé firmy přimět k optimalizaci provozu, omezení náboru nových zaměstnanců nebo dokonce k propouštění. Zároveň se zvyšuje tlak na růst mezd i u pozic, které jsou ohodnoceny jen těsně nad minimální úrovní, aby byl zachován mzdový odstup.

Cesta k evropskému standardu

Aktuální zvýšení posouvá minimální mzdu na úroveň blízkou 45 procentům predikované průměrné mzdy. Vláda se tím snaží naplnit dlouhodobý cíl, kterým je dosažení hranice 47 procent do roku 2029, jak doporučují evropské směrnice.

Pravidelná a předvídatelná valorizace má do systému vnést stabilitu a omezit každoroční politická vyjednávání.

Debata o správné výši minimální mzdy však nekončí. Odbory volají po ještě rychlejším růstu, který by zajistil důstojnou životní úroveň pracujících. Naopak zástupci zaměstnavatelů varují před příliš rychlým tempem, které by mohlo ohrozit konkurenceschopnost českých firem a vést k růstu nezaměstnanosti v některých regionech a odvětvích.

Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.

Zdroj:
Autorský článek
Česká národní banka
Český statistický úřad