Změny v penzijním spoření přinesly nižší poplatky a dynamičtější investice. Připravte se na konec éry konzervativních fondů a vyšší výnosy.
Třetí důchodový pilíř prošel zásadní proměnou, která změnila způsob, jakým Češi přistupují ke spoření na stáří. Nová pravidla, platná od loňského roku, cílila na dva klíčové problémy starého systému: přílišnou konzervativnost a vysoké poplatky, které ukrajovaly významnou část zhodnocení.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Reforma zavedla odvážnější investiční strategie jako standard a výrazně omezila náklady spojené se správou úspor.
Cílem bylo motivovat zejména mladší generaci, aby začala na důchod nejen spořit, ale především efektivně investovat. Zákonodárci tak reagovali na dlouhodobou kritiku odborníků, kteří upozorňovali, že dosavadní přístup Čechů k penzijnímu spoření v reálném vyjádření často nechránil úspory ani před inflací. Nový model tak klade důraz na dlouhodobý horizont a sílu složeného úročení.
Cílem změn bylo Čechy naučit, že na důchod se nešetří, ale investuje.
Automatická cesta k akciím
Největší novinkou pro všechny nové účastníky systému se stala takzvaná strategie životního cyklu. Ta je nyní nastavena jako výchozí možnost pro každého, kdo si výslovně nezvolí jiný přístup. Penzijní společnosti mají povinnost tuto strategii nabízet a její parametry jsou pevně stanoveny zákonem.
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Čtěte také: Tajemství účtů: Kudy putují peníze v penzijku?
Princip je jednoduchý. Pro účastníky do 50 let musí být nejméně 75 procent prostředků zainvestováno v dynamických aktivech, tedy především v akciích. S blížícím se důchodovým věkem se portfolio automaticky stává konzervativnějším a podíl rizikovějších aktiv klesá.
Pět let před dosažením důchodového věku už musí být v konzervativních nástrojích alespoň 20 procent majetku a rok před ním dokonce veškeré prostředky. Tento mechanismus chrání úspory před náhlými propady trhů těsně před jejich výběrem.
„Strategie životního cyklu je krok správným směrem, protože odstraňuje bariéru nerozhodnosti. Mnoho lidí se bálo rizika, a tak raději neinvestovalo vůbec nebo zůstávalo v nevýnosných fondech. Automatizace tento problém řeší,“ řekla Eva Nachtmannová, investiční analytička finančního serveru 2FP.cz.
Poplatková revoluce a její cena
Druhým pilířem reformy bylo radikální snížení poplatků.
U standardních účastnických fondů byl zcela zrušen výkonnostní poplatek, tedy odměna správci za dosažené zhodnocení. Poplatek za správu majetku se navíc zastropoval na maximálně 0,5 procenta ročně z průměrné hodnoty kapitálu. To představuje výrazné zlevnění oproti dřívějším podmínkám.
Penzijní společnosti na takto razantní snížení svých příjmů reagovaly s obavami. Argumentovaly, že nízké poplatky jim neumožní pokrýt náklady na marketing a distribuci, což by mohlo paradoxně vést k poklesu počtu nových klientů.
Debatu o nákladovosti českých fondů v minulosti rozvířila i studie poradenské společnosti Ernst & Young, která sice potvrdila nadprůměrnou výkonnost českých dynamických fondů v mezinárodním srovnání, ale zároveň poukázala na jedny z nejvyšších poplatků za zhodnocení.
Konzervativní fondy na ústupu
Změny výrazně ovlivnily pozici starých transformovaných fondů, známých jako penzijní připojištění. Tyto fondy sice garantují nezáporné zhodnocení, ale jejich reálné výnosy po započtení inflace jsou dlouhodobě minimální, či dokonce záporné. Nový systém je nastaven tak, aby byl pro klienty výrazně atraktivnější.
Nižší poplatky a dynamičtější investiční strategie v nových účastnických fondech představují pro staré produkty silnou konkurenci. Přestože převedení prostředků ze starého do nového systému znamená ztrátu garance, pro mladší a střední generaci s dlouhým investičním horizontem je setrvávání v transformovaných fondech z finančního hlediska stále méně logické.
Výjimka potvrzující pravidlo
Jedinou oblastí, které se razantní snižování poplatků nedotklo, jsou takzvané alternativní účastnické fondy. Ty si mohou i nadále účtovat poplatek za správu až 2,5 procenta a výkonnostní poplatek až 25 procent. Platí zde však klíčová podmínka: odměnu za zhodnocení získají pouze tehdy, pokud majetek klientů skutečně zhodnotí.
Tyto fondy jsou určeny pro zkušenější investory, kteří hledají vyšší potenciální výnos a jsou ochotni podstoupit větší riziko. Novela jim také umožnila větší flexibilitu, když navýšila limit pro krátkodobé úvěry ze 25 na 40 procent hodnoty majetku fondu. To jim dává širší možnosti pro realizaci investičních strategií, které nejsou ve standardních fondech dostupné.
Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.
Zdroj:
Autorský článek
zákon o doplňkovém penzijním spoření
Asociace penzijních společností ČR
Výzkum Ernst & Young