Délka života v Evropě roste, ale s ní i věk odchodu do důchodu. Podívejte se, kolik času ve stáří stráví Češi ve srovnání s ostatními.
Žijeme déle a zdravěji. Střední délka života v České republice se od roku 2019 prodloužila o více než jeden rok, což patří k nejrychlejším tempům v celé Evropské unii. Tento pozitivní trend, který odráží kvalitu našeho zdravotnictví a životního stylu, má však i svou odvrácenou tvář.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Každý rok života navíc znamená vyšší zátěž pro státní kasu. Výdaje na důchody v Česku podle dat České správy sociálního zabezpečení dramaticky rostou. Zatímco v roce 2018 stát vyplatil 424 miliard korun, v roce 2024 to bylo již 693 miliard. Tento strmý nárůst nutí politiky hledat řešení, přičemž tím nejčastějším je posouvání věkové hranice pro odchod do důchodu.
Dlouhověkost je dar, pro penzijní systémy však představuje obrovskou zátěž.
Evropské nůžky se rozevírají
Při pohledu na mapu Evropy vidíme dva odlišné světy. Na jedné straně stojí „klub dlouhověkosti“, kam patří země jako Španělsko, Itálie a Švédsko. Novorozenci zde mají naději, že se dožijí více než 84 let. Na opačném konci spektra se nachází státy jako Bulharsko či Rumunsko, kde je střední délka života o šest až osm let kratší.
Čtěte také: Délka doby pojištění rozhoduje o důchodu
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Česká republika se s nadějí dožití těsně pod 81 let řadí do středu pole. I když západní země doháníme, rozdíly stále přetrvávají.
„Rozdíly v očekávané délce života napříč Unií jsou stále propastné a přímo ovlivňují, jak dlouho budou lidé pobírat státní důchod. To je klíčový údaj nejen pro státní rozpočty, ale i pro každého, kdo si plánuje finance na stáří,“ vysvětlila Eva Nachtmannová, investiční analytička finančního serveru 2FP.cz.
Práce do sedmdesáti? Realita Západu
Státy s vysokou délkou života reagují na demografické změny jediným možným způsobem – zvyšováním důchodového věku. Zatímco v Česku vedeme debaty o hranici 65 let, v mnoha zemích je realita úplně jinde. Například Dánsko již nyní počítá s odchodem do důchodu v 67 letech a pro mladší generace tuto hranici posouvá až k 69 rokům.
Podobnou cestou se vydalo i Německo, Belgie nebo Itálie, kde se důchodový věk postupně sjednocuje na 67 letech. Tento trend logicky zvyšuje zájem o předčasné důchody. Mnoho lidí zkrátka nemůže nebo nechce pracovat do tak vysokého věku, a tak volí dřívější odchod z trhu práce za cenu trvale nižšího měsíčního příjmu.
„Spoléhat se, že dnešní třicátníci půjdou do důchodu v 65 letech, je velmi riskantní. Posouvání hranice je nepopulární, ale z pohledu udržitelnosti systému ekonomicky nevyhnutelné,“ komentovala Nachtmannová.
Kolik let svobody si užijeme
Klíčovou otázkou pro vás není jen to, kdy do důchodu odejdete, ale především kolik let v něm reálně strávíte. Jednoduchý výpočet odhalí zajímavé rozdíly. Průměrný Švéd s nadějí dožití 84,1 roku a důchodovým věkem 67 let má před sebou více než 17 let v důchodu.
V Česku je situace odlišná. Při současném důchodovém věku okolo 65 let a naději dožití zhruba 81 let nám vychází přibližně 16 let. Pokud by se však důchodový věk zvýšil na 67 let, jak navrhují někteří ekonomové, zkrátila by se doba strávená v důchodu na pouhých 14 let. Tento údaj jasně ukazuje, že spoléhat se pouze na stát a odkládat přípravu na stáří se nemusí vyplatit.
Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.
Zdroj:
Autorský článek
Česká správa sociálního zabezpečení
Eurostat