Kdy se stane ze stavebního spoření finanční průšvih?

Zdroj: Pixabay.com

Stavební spoření v posledních letech lavíruje jako značně nevýhodný spořící produkt. Kdy se ze „stavebka“ stane vysloveně stane průšvih?

Svůj boom má stavební spoření daleko za sebou. Dlouhodobě snižovaná státní podpora společně s nevysokými úrokovými sazbami udělali ze „stavebka“ spoření, které je vhodnější raději nemít.

Dlouhé peníze úročené za krátký úrok

Dlouhými penězi se označují vklady delší pěti let, krátkými penězi pak vklady do jednoho roku. Stavební spoření představuje dlouhé peníze, které jsou však úročeny úrokem, které nabídne řada bank či družstevních záložen na svých spořících účtech. Netřeba nechávat peníze vázané po šestiletou lhůtu, jako je tomu u stavebních spořitelen.

Jak poznám, kdy spořím špatně?

Špatné spoření poznáte tehdy, kdy se vám snižuje čistý výnos, ale vy jste neudělali nic špatně. U stavebního spoření je důležité, aby překonalo inflaci, byť si s tou nedávnou patnáctiprocentní inflací neporadila řada investičních produktů, natož depozitních.

Nemáte-li v úmyslu čerpat řádný nebo překlenovací úvěr ze stavebního spoření, je vhodnější se stavebnímu spoření vyhnout a odkládat peníze jinam. Stavební spořitelny lákají na štědré úrokové bonusy, které bývají časově omezené.

Snižující se státní podpora

Státní podpora ve výši jednoho tisíce korun ročně za vložení 20tisícového vkladu vypadá první rok skvěle a dosahuje pěti procent. S časem se však efektivní úroková sazba snižuje a nic jí nepomůže, ani když je stavební spoření úročené dvěma procenty.

Výnosová simulace je nemilosrdná. Efektivní úroková sazba je ročně 3,85 procenta. Z této sumy je nutné odečíst výnos a poplatky, které strhává stavební spořitelna. Navíc se k jistině dostanete až po šesti letech, což je na tak dlouhou dobu s tak nízkým výnosem výrazná komplikace.

Zdroj:
Autorský článek