Zatímco Polky míří do důchodu v 60 letech, Dány čeká práce možná až do 74. Podívejte se, jak si v tomto srovnání stojí Česko.
Evropa je v otázce odchodu do důchodu hluboce rozdělená. Na jedné straně stojí státy, které svým občanům umožňují opustit pracovní trh relativně brzy. Na straně druhé najdete země, kde se věková hranice nebezpečně blíží sedmdesátce a stává se novým standardem pro mladší generace.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Porovnávat jednotlivé systémy však není snadné. Některé vlády stanovují pevný věk, jiné zohledňují počet odpracovaných let nebo automaticky upravují hranici podle průměrné délky dožití. Výsledkem je pestrá mozaika pravidel, která určuje, jak dlouhý pracovní život vás čeká.
Pracovní život se v Evropě prodlužuje a věková hranice 67 let se stává novým standardem.
Skandinávský model versus jižní výjimky
Lídrem v prodlužování aktivního života je severní Evropa. V Dánsku, Nizozemsku nebo Norsku je běžné, že muži i ženy odcházejí do řádného důchodu až v 67 letech. Data Eurostatu navíc ukazují, že obyvatelé těchto zemí stráví na trhu práce v průměru přes 42 let, což je výrazně nad evropským průměrem.
Čtěte také: Předčasný důchod nemusí znamenat finanční tíseň
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Na opačném konci spektra najdeme například Polsko, kde ženy mohou odejít do důchodu již v 60 letech. Podobně benevolentní podmínky, alespoň pro některé skupiny obyvatel, nabízí Řecko či Lucembursko. Tam mohou lidé s mimořádně dlouhou kariérou čítající 40 let pojištění získat plný důchod už v 62 letech.
„Evropské důchodové systémy odrážejí dvě naprosto odlišné filozofie. Severské státy sází na co nejdelší ekonomickou aktivitu obyvatel, zatímco jiné země stále umožňují dřívější odchod za cenu nižšího důchodu nebo po extrémně dlouhé kariéře,“ řekl Josef Švejda, penzijní analytik finančního serveru 2FP.cz.
Francouzský boj a turecká anomálie
Symbolickým bojištěm o věk odchodu do důchodu se v posledních letech stala Francie. Snaha vlády posunout hranici z 62 na 64 let vyvolala masivní celonárodní protesty. Ukazuje to, jak citlivým tématem prodlužování pracovního života pro společnost je. Francouzský systém je navíc komplikovaný a skutečný věk závisí na ročníku narození a odpracovaných letech.
Statistickou anomálií je pak Turecko. Tamní pravidla umožňují mužům odejít do důchodu v 52 a ženám dokonce ve 49 letech. Nejde však o model k následování, ale o důsledek dřívějších reforem a specifického vývoje tamního systému.
„Trend je neúprosný. S prodlužující se délkou života budou vlády nuceny posouvat věk pro odchod do důchodu. Protesty, jako ty ve Francii, tento proces mohou zbrzdit, ale těžko zastaví,“ vysvětlil Švejda.
Kam směřuje Česká republika?
Česko se v současnosti pohybuje kolem evropského průměru. Lidé, kteří dosáhnou důchodového věku v roce 2026, opustí práci přibližně v 64 a půl letech. Pro mladší ročníky se však pravidla zpřísňují. Věk odchodu do důchodu se postupně zvyšuje tak, aby se pro generaci narozenou po roce 1988 ustálil na 67 letech.
Tímto krokem se Česká republika zařadí po bok zemí s vyšším důchodovým věkem, jako je Německo nebo Itálie. Některé státy jdou ale ještě dál. Dánsko již schválilo posun na 70 let a výhledově se mluví až o 74 letech. Podobné plány na věk přesahující sedmdesátku má i Estonsko nebo Nizozemsko.
Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.
Zdroj:
Autorský článek
Eurostat
OECD