Jak si vylepšit příjem prací v důchodu?

Starší muž s brýlemi a plnovousem v saku a kravatě stojí se zkříženýma rukama v prázdné konferenční místnosti.
Zdroj: Pixabay.com

Díky slevám na odvodech a daních si pracující důchodci mohou k důchodu přilepšit o tisíce korun měsíčně a zajistit si tak vyšší životní úroveň.

Stále více českých seniorů zůstává i po dosažení důchodového věku ekonomicky aktivních. Motivací nejsou jen finance, ačkoliv přivýdělek ke státnímu důchodu hraje klíčovou roli. Pro řadu z nich je práce také způsobem, jak zůstat v kontaktu se společností, udržet si mentální svěžest a pocit užitečnosti. Pro lepší představu dosáhl průměrný starobní důchod na konci minulého roku 21 094 korun.

Stát práci v důchodu aktivně podporuje systémem úlev, které z ní činí finančně atraktivnější variantu než pro běžného zaměstnance. Tyto výhody se týkají jak odvodů na sociální a zdravotní pojištění, tak i daní z příjmů. Právě kombinace těchto faktorů výrazně navyšuje čistou mzdu, která seniorovi přistane na účtu.

Jistota státního důchodu dává seniorům volnost přijmout práci, která je skutečně baví.

Nižší odvody a vyšší čistá mzda

Nejvýraznější finanční výhodou pro pracující starobní důchodce je sleva na sociálním pojištění. Zatímco standardní zaměstnanec odvádí ze své hrubé mzdy 7,1 procenta, u pracujících seniorů je to pouze 0,6 procenta. Rozdíl 6,5 procentního bodu znamená u průměrné mzdy úsporu několika tisíc korun měsíčně, které zůstávají přímo v peněžence důchodce.

Další významná úleva se týká zdravotního pojištění. Běžní zaměstnanci, jejichž hrubá mzda na zkráceném úvazku nedosáhne minimální mzdy, musí doplácet zdravotní pojištění do zákonem stanoveného minima. Tato povinnost se však na starobní důchodce nevztahuje, protože jsou považováni za státní pojištěnce. Z jejich mzdy se tak vždy odvede pouze standardních 4,5 procenta, bez ohledu na její výši.

„Sleva na sociálním pojištění a absence dopočtu u zdravotního pojištění jsou dva nejsilnější finanční motivátory, které stát pracujícím seniorům nabízí,“ vysvětlila Pavla Šťastná, redaktorka finančního serveru 2FP.cz.

Daňové úlevy se sčítají

Pracující senioři mají nárok na stejné daňové slevy jako ostatní zaměstnanci. Klíčová je základní sleva na poplatníka, kterou mohou uplatnit v plné výši. Jelikož samotný starobní důchod nepodléhá dani z příjmů, sleva se v plném rozsahu aplikuje na mzdu ze zaměstnání, čímž efektivně snižuje daňovou povinnost.

Pokud senior nepracuje celý kalendářní rok, například nastoupí do zaměstnání až v jeho průběhu, vyplatí se mu požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Díky tomu, že slevu na poplatníka nevyčerpal v měsících, kdy nepracoval, vznikne mu nárok na daňový přeplatek, který mu finanční úřad vrátí.

Flexibilita pracovních úvazků

Důchodci jsou pro zaměstnavatele často atraktivními kandidáty na zkrácené úvazky či flexibilní formy práce. Firmy oceňují jejich zkušenosti a spolehlivost a jsou ochotnější vyjít vstříc požadavkům na menší pracovní zátěž. Pro seniory je to ideální příležitost, jak si udržet pracovní rytmus bez zbytečného stresu z plného nasazení.

Velmi výhodné jsou pro důchodce také dohody o provedení práce (DPP). Hlavní benefit opět spočívá v jejich statusu státního pojištěnce. Pokud jejich příjem z dohod nepřekročí zákonné limity pro odvod pojištění a nejsou jinde zaměstnáni, nemusí si sami platit zdravotní pojištění jako osoby bez zdanitelných příjmů. To z dohod činí ideální nástroj pro občasný přivýdělek.

„Mnozí senioři nepracují jen pro peníze. Chtějí zůstat aktivní, v kolektivu a mít pocit užitečnosti. Práce na zkrácený úvazek jim toto umožňuje bez zbytečného stresu,“ komentovala Šťastná.

Jistoty ze zákoníku práce

Odchodem do důchodu se postavení zaměstnance z pohledu zákoníku práce nijak nemění. Pracující senior má naprosto stejná práva jako jeho mladší kolegové. To zahrnuje nárok na zákonné příplatky za práci přesčas či o víkendech, ochranu v podobě výpovědní doby a v případě organizačních změn i právo na odstupné.

Stejně tak mají pracující důchodci nárok na peněžité dávky v případě nemoci. Během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti jim zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy, od 15. dne pak pobírají nemocenskou od České správy sociálního zabezpečení. Zákon zde stanovuje jediné omezení – podpůrčí doba u nich činí maximálně 70 kalendářních dnů. Legislativa navíc po několika letech znovu zavedla možnost navyšování procentní výměry důchodu za odpracovanou dobu, což dále zvyšuje atraktivitu práce v seniorském věku.

Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.

Zdroj:
Autorský článek
Zákoník práce
Česká správa sociálního zabezpečení