Jak se počítá základní daňová sleva pro poplatníka

Zdroj: Pixabay.com

Základní daňová úleva vám z každé práce ušetří desítky tisíc korun ročně. Její hodnota ale v čase kvůli zmrazení a růstu mezd postupně slábne.

Jak sleva na poplatníka funguje

Sleva na poplatníka představuje nejdůležitější položku, která snižuje vaši daňovou povinnost. Každý, kdo má alespoň nějaké zdanitelné příjmy, si může ročně snížit vypočtenou daň o 30 840 korun. Zaměstnanci tuto výhodu čerpají měsíčně ve výši 2 570 korun. Na rozdíl od jiných odpočtů se sleva neodečítá od základu daně, ale přímo od finální daňové částky. To její efekt činí okamžitým a snadno propočítatelným.

Čtěte také: Jaký je rozdíl mezi spořením a investováním?

Důležité je, že tato sleva může daň snížit maximálně na nulu. Nemůže tedy vytvořit takzvaný daňový bonus, tedy situaci, kdy by vám stát vyplácel peníze navíc. Pokud vám například vyjde daň 1 500 korun, sleva ji sníží na nulu a zbytek slevy propadá. Naopak nijak neovlivňuje výši sociálního a zdravotního pojištění, které se odvádí vždy z hrubé mzdy.

Podmínky pro zaměstnance

Aby mohl zaměstnanec uplatňovat slevu měsíčně, musí u svého zaměstnavatele podepsat „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“, známé jako „růžový formulář“. Tento krok je klíčový, protože bez něj mzdová účetní slevu nezapočítá. Prohlášení lze mít v jeden okamžik podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud pracujete pro více firem současně, vyberte si jednu, u které budete slevu čerpat průběžně.

U ostatních zaměstnavatelů vám bude strhávána záloha na daň v plné výši. O nic ale nepřijdete. Nárok na plnou roční slevu si uplatníte po skončení roku v rámci ročního zúčtování daně, které za vás provede zaměstnavatel, nebo v daňovém přiznání, které si podáte sami. Díky tomu se vám daň zaplacená navíc vrátí v podobě přeplatku.

Sleva na poplatníka je jistota, která se nekrátí, i když pracujete jen jediný den v roce.

Plný nárok i za část roku

Jednou z největších výhod slevy na poplatníka je, že se nikdy nekrátí. Nárok na celých 30 840 korun máte i v případě, že jste měli zdanitelné příjmy jen po část roku. To se týká například studentů pracujících na letních brigádách, absolventů, kteří nastoupili do práce v září, nebo lidí, kteří byli část roku na úřadu práce či na rodičovské dovolené. Podmínkou je mít alespoň nějaký zdanitelný příjem.

Díky této vlastnosti a výši slevy neplatí lidé s nižšími příjmy často žádnou daň z příjmů. Roční daňový základ do 205 600 korun je díky slevě zcela bez daně. Například v roce 2021, kdy minimální mzda činila 15 200 korun a sleva 2 320 korun měsíčně, byla vypočtená daň 2 280 korun. Sleva ji tak celou pokryla a výsledná daň byla nulová.

Tichý souboj s minimální mzdou

Zatímco výše slevy na poplatníka zůstává od roku 2022 beze změny, minimální mzda setrvale roste. Tento trend má zásadní dopad na zdanění nejméně placených zaměstnanců. Zatímco ještě v roce 2018 činila minimální mzda 12 200 korun a měsíční sleva 2 070 korun, letos dosahuje minimální mzda 22 400 korun. Příští rok se má zvýšit na 24 900 korun, ale sleva zůstane na 2 570 korunách.

Tento vývoj znamená, že daňovou povinnost má stále více lidí s nízkými příjmy. Rostoucí mzdy je postupně „vytlačují“ nad hranici, kterou dokáže sleva plně pokrýt. Například v roce 2024 při minimální mzdě 18 900 korun činila daň po odečtení slevy 265 korun měsíčně. Dříve by takový poplatník neplatil nic. Reálná hodnota slevy tak postupně klesá a její ochranná funkce pro nízkopříjmové skupiny slábne. Pro kontext, v loňském roce spadalo do mzdového pásma mezi 20 a 22 tisíci korunami přes 118 tisíc zaměstnanců, jak uvádí data Českého statistického úřadu. Pro všechny tyto lidi je vývoj slevy a mezd klíčový.

Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Získejte slevu na ročním předplatném finanční aplikace 2FP a získejte více peněz z vašich peněz.

Zdroj:
Autorský článek
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Český statistický úřad