Český důchodový systém je solidární. Lidé s nízkými příjmy mohou mít v důchodu více peněz než v práci. Klíčem je dlouhá doba pojištění a minimum mezer.

Představa, že celoživotní práce za nízkou mzdu automaticky znamená chudobu v důchodu, je v Česku rozšířeným mýtem. Díky principu solidarity, na kterém je postavený celý důchodový systém, mohou i lidé s podprůměrnými příjmy dosáhnout na velmi slušný důchod.

V některých případech může jejich důchod dokonce převýšit jejich poslední čistou mzdu. Nejdůležitějším faktorem totiž není výše platu, ale počet odpracovaných let.

Výčet zásadních podmínek pro výpočet důstojného důchodu shrnuje Jana Nováková, důchodová analytička finančního serveru 2FP.cz: „Díky solidaritě našeho systému, který efektivně přerozděluje prostředky, platí, že s podprůměrným platem lze dosáhnout na nadprůměrný důchod. Pro konečnou výši penze je totiž naprosto klíčová délka pojištění – dlouhá kariéra bez mezer je důležitější než samotný plat. Není výjimkou, že poměr důchodu k čisté mzdě u nízkopříjmových zaměstnanců přesáhne sto procent. Každý rok práce navíc výslednou penzi citelně zvyšuje.“

Kouzlo solidarity a redukčních hranic

Český důchodový systém funguje na principu mezigenerační solidarity, která má ale i druhý, méně známý rozměr – solidaritu mezi bohatými a chudými. Lidé s vysokými příjmy odvádějí na sociálním pojištění vysoké částky, jejich důchod ale neroste stejným tempem. Systém totiž obsahuje takzvané redukční hranice, které příjmy pro výpočet důchodu výrazně ořezávají.

V praxi to funguje tak, že příjem do první redukční hranice (pro rok 2025 do 19 437) se započítává ze sta procent. Cokoliv nad tuto hranici, ale maximálně do 175 868 korun, se započítává jen z 26 procent. Tento mechanismus zajišťuje, že důchody lidí s nízkými příjmy jsou relativně vysoké v poměru k jejich odvodům, zatímco u vysokopříjmových je tento poměr výrazně nižší.

„Mnoho lidí si neuvědomuje, že nejdůležitějším faktorem pro výši jejich důchodu není plat, ale počet odpracovaných let. Systém je nastaven tak, aby ochránil lidi s nižšími příjmy. Každý rok pojištění navíc má obrovský dopad,“ vysvětluje Nováková.

Představte si paní Jaroslavu, která celý život pracovala jako švadlena za hrubou mzdu 25 tisíc korun. Pracovala bez přestávky 47 let. Její čistá mzda před odchodem do důchodu činila přibližně 19 900 korun. Díky dlouhé době pojištění a solidárnímu výpočtu jí byl přiznán důchod ve výši 19 353 korun. V penzi tak bude mít prakticky stejné peníze jako v zaměstnání.

Doba pojištění: Klíč k lepší penzi

Jak ukazuje příklad paní Jaroslavy, alfou a omegou pro výpočet důchodu je celková získaná doba pojištění. Každý odpracovaný rok (a započítávají se i náhradní doby, jako je péče o dítě) přidává do výpočtu 1,5 % z vašeho průměrného příjmu za celý život.

Zatímco minimální doba pro nárok na důchod je 35 let, což odpovídá 52,5 procenta z vyměřovacího základu, 47 let pojištění už znamená 70,5 procenta. Tento rozdíl je obrovský a v konečné částce dělá tisíce korun měsíčně. Proto je klíčové sbírat roky pojištění a vyhýbat se jakýmkoliv mezerám, jako je práce načerno nebo delší období bez registrace na úřadu práce.

Vyhněte se mezerám v pojištění a pracujte, dokud to jde. Každý rok navíc se počítá více, než si myslíte, a přiblíží vás k důstojnému důchodu.

Příklady z praxe: Kolik dostanete?

Podívejme se na konkrétní modelové příklady pro rok 2025, které ukazují sílu odpracovaných let. Člověk s celoživotním průměrným hrubým příjmem 25 tisíc korun získá při 45 letech pojištění důchod 18 413 korun. Pokud ale bude pracovat o dva roky déle a získá 47 let pojištění, jeho důchod poskočí na 19 353 korun. To je téměř o tisíc korun více za pouhé dva roky práce navíc.

Ještě výraznější je to u mzdy 20 tisíc korun. Se 43 lety pojištění by penze činila 15 579 korun, ale se 47 lety již 17 075 korun. Rozdíl 1 500 korun měsíčně ukazuje, jak zásadní je každý rok pojištění navíc.

Co dělat pro maximalizaci důchodu?

Máte-li nízké příjmy, zaměřte se na délku pojištění. Pokud vám to zdraví dovolí, neodcházejte do důchodu hned při dosažení důchodového věku. Každý rok navíc se vám bohatě vyplatí.

Pravidelně si na České správě sociálního zabezpečení kontrolujte svůj informativní osobní list důchodového pojištění. Pro kontrolu lze použít i online přístup, stačí vám digitální nebo bankovní identita pro potvrzení přístupu. Ujistěte se, že vám nechybí žádné záznamy.

Pečlivě si registrujte veškeré náhradní doby, jako je péče o děti do čtyř let, studium v zákonném rozsahu před rokem 2010 nebo péče o blízkou osobu. I tyto roky se počítají.

Zdroj:
Autorský článek
Česká správa sociálního zabezpečení