Zadlužení domácností přesáhlo 4,4 bilionu. Připravte se na rizika skrytá ve spotřebitelských půjčkách, kde přibývá lidí s problémy se splácením.
Bydlení za každou cenu
České domácnosti se v roce 2022 zadlužovaly rekordním tempem. Podle dat Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dosáhl celkový objem jejich dluhů ke konci června 4,43 bilionu korun, což představovalo meziroční nárůst o 16 procent. Lví podíl na této sumě měly úvěry na bydlení, které se vyšplhaly na 3,7 bilionu korun a meziročně vzrostly dokonce o 17,1 procenta.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Čtěte také: Jak se dostat z dluhů?
Zajímavým paradoxem tehdejšího vývoje bylo, že zatímco objem dluhu na bydlení strmě rostl, počet lidí s hypotékou či úvěrem ze stavebního spoření se ve skutečnosti snížil. Oproti červnu 2021 jich ubylo přibližně 60 tisíc. To naznačuje, že si na vlastní nemovitost půjčovalo sice méně lidí, ale zato o výrazně vyšší částky, což odráželo tehdejší ceny na realitním trhu.
Zatímco dluh na bydlení roste do objemu, u spotřebitelských úvěrů přibývá i samotných dlužníků.
Dynamiku potvrzuje i pohled na první pololetí roku 2022. Jen za těchto šest měsíců narostl dluh na bydlení o 333,4 miliardy korun.
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Jen pro srovnání, pokud by za celý předchozí rok 2021 narostl o 400 miliard, znamenalo by to, že za pouhý půlrok bylo dosaženo více než 80 procent celoročního přírůstku z minulého období.
Spotřební půjčky na vzestupu
Vedle dominantních hypoték rostl také objem spotřebitelských úvěrů. Ten ke stejnému datu dosáhl 723,6 miliardy korun při meziročním nárůstu o 12,2 procenta. Od začátku roku 2022 si lidé na spotřebu napůjčovali dalších 47,8 miliardy korun.
Na rozdíl od úvěrů na bydlení zde však rostl i počet dlužníků. Během jednoho roku přibylo 30 257 lidí se spotřebitelským úvěrem, což představuje nárůst o 1,3 procenta. Tento trend ukazuje na rostoucí potřebu financovat běžné výdaje nebo nákupy movitých věcí pomocí cizích zdrojů.
Kde tiká časovaná bomba
Přes masivní nárůst zadlužení zůstávala celková platební morálka Čechů na dobré úrovni. Objem nespláceného dluhu činil 37,2 miliardy korun, což představovalo méně než jedno procento z celkové dlužné částky. Struktura tohoto dluhu po splatnosti je však varovná.
Zatímco z obřího balíku úvěrů na bydlení se nedařilo splácet jen 4,7 miliardy korun, u výrazně menšího objemu spotřebitelských úvěrů to bylo 32,5 miliardy. Právě zde se tedy koncentrovalo riziko.
Nejvíce ohroženou skupinou byli lidé ve věku od 35 do 44 let, u kterých meziročně vzrostl nesplácený spotřebitelský dluh o 16 procent. Problémy se splácením úvěrů na bydlení se navíc začaly projevovat i na regionální úrovni.
Zatímco celorepublikově objem nespláceného dluhu na bydlení o procento klesl, v Libereckém kraji vzrostl o 16 procent a v Královéhradeckém o 11 procent. Pro kontext, průměrná mzda v Libereckém kraji v roce 2025 dosahovala 47 771 korun.
Data z roku 2022 odhalují ekonomický tlak na střední generaci. Ta na jedné straně čelila extrémně drahému bydlení, které vyžadovalo vysoké hypotéky, a na straně druhé rostoucím životním nákladům, které stále častěji řešila spotřebitelskými půjčkami. Zatímco mzdy rostly, tempo zdražování úvěrů bylo často rychlejší
Například od začátku roku 2020 do poloviny roku 2022 mohla průměrná mzda vzrůst zhruba o 15 procent, ale modelová splátka nové hypotéky se kvůli rostoucím sazbám mohla za stejné období zvýšit klidně o 30 procent. Tento rozevírající se nůžky mezi příjmy a náklady na dluhovou službu představoval a stále představuje významné riziko pro finanční stabilitu mnoha domácností.
Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.
Zdroj:
Autorský článek
Bankovní registr klientských informací
Nebankovní registr klientských informací
Výzkum CRIF – Czech Credit Bureau