Češi si drží stabilní úroveň finanční gramotnosti, s rostoucí ochotou spořit a investovat. Mladí se chovají rizikověji, ale očekávají zlepšení ekonomické situace.

Index finanční gramotnosti České bankovní asociace (ČBA) je stabilní na 56 bodech již třetí rok po sobě. Nejvyšší finanční gramotnost mají lidé nad 50 let s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním. Nejméně finančně gramotní jsou lidé ve věku 18-34 let a se základním vzděláním nebo výučním listem.

„Index finanční gramotnosti vyhodnocujeme na základě série jedenácti dotazů, které se nemění. Jsme tak schopní vyhodnotit finanční chování populace v čase,“ komentuje průzkum říká Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa.

Úspory lidí rostou

Průzkum České bankovní asociace provedla výzkumná agentura Ipsos, která zjistila, že více než polovina Čechů spoří a investuje více než v minulosti. Pětina Čechů, kteří si tvoří finanční rezervu, má naspořeno na více než rok dopředu, což je zlepšení oproti minulému roku.

Celkově očekává zlepšení své ekonomické situace do konce roku pětina české populace.

Mladší nespoří na penzi

Mladí lidé do 26 let se chovají rizikověji. Méně investují na důchod a nemají ani jiné zajištění na stáří.
Zároveň jsou ale optimističtější ohledně budoucnosti a plánují více investovat a nakupovat než starší generace.

Finanční znalosti a vzdělávání

Téměř 80 procent populace věří ve své znalosti ohledně nakládání s penězi, ale 66 procenta se v některých případech raději poradí. Klesl počet lidí, kteří se v oblasti financí vůbec nevyznají (z pěti procent na tři). Češi si nejvíce věří v hospodaření s domácím rozpočtem (54 procent). Oproti minulému roku se výrazně zlepšila důvěra ve spoření a tvorbu rezerv (41 procenta). Zvýšily se i znalosti v oblasti úvěrů a půjček (25 procenta).

Třetina lidí má potíže s porozuměním doporučením poradců a finančních odborníků.

Lidé hůře zvládají úkoly a informace v procentech a s hledáním objektivních, nekomerčních informací.
U mladé generace vidíme kontrast v ohledu zlepšení orientace v oblasti financí. Mladí lidé si méně věří v hospodaření s rozpočtem a v oblasti úvěrů a půjček. Zároveň se u nich vyskytuje rizikovější chování, jako je absence zajištění na stáří.

„Pozitivní dopad snížené inflace se odráží především ve zvýšené chuti a zájmu Čechů zhodnocovat své úspory. Oproti předchozímu roku si mohou více dovolit prostředky odkládat stranou. Tento pozitivní trend je však stále bržděn tím, že i přes klesající inflaci si polovina obyvatel myslí, že se ceny zboží a služeb nadále zvyšují,“ řekl Michal Straka, analytik z agentury Ipsos.

Kde se finančně dále vzdělávat?

Zhruba čtvrtina respondentů uvedla, že nejvíce finančních znalostí získala z vlastních zkušeností.
Další pětina se nejvíce dozvěděla od různých poradců. Češi se domnívají, že na finančním vzdělávání by se měl nejvíce podílet stát prostřednictvím školního systému, následovaný rodinou a bankami.

Hlavními důvody stagnace finanční gramotnosti jsou dle respondentů školy a rodina. Školy se tomuto tématu ve výuce věnují málo nebo vůbec a rodiče své děti k finanční gramotnosti nevedou.

Klíčové informace z průzkumu

• 6 z 10 Čechů si každý měsíc odkládá peníze stranou pro případ nečekané události nebo výpadku příjmu;



• Necelá polovina lidí spoří na stáří, přičemž s šetřením začínají až po 45 roce života;
• Nejčastější spořicí částka je do 2 500 korun;
• Stejnou částku si odkládá pro případ nečekaných výdajů téměř polovina populace;
• Zlepšení ekonomické situace dokládá i fakt, že finanční rezerva by pro téměř pětinu spořících vydržela déle než rok. To je o pět procentních bodů více než v minulém roce;
• Pozitivní je i pokles počtu lidí, kterým by rezerva vystačila maximálně na měsíc.

Zdroj:
Autorský článek
Česká bankovní asociace via průzkum agentury Ipsos