Důchody silných ročníků Husákových dětí klesnou

Váhající žena s otazníky
Generace ze 70. let čelí nejistotě. Celý život přispívala do systému, který se jí nyní mění před očima a snižuje budoucí příjmy.

Tvořili páteř ekonomiky po roce 1989 a na jejich bedrech ležela transformace země. Generace takzvaných Husákových dětí, silné ročníky narozené v 70. letech, poctivě odváděla desítky let peníze do státního systému. Spoléhala na nepsanou dohodu: za celoživotní práci získáte důstojný důchod.

Dnes, zhruba dekádu před odchodem na odpočinek, zjišťují, že pravidla se mění. Stát jim vzkazuje, že budou muset pracovat déle a za méně peněz, než na co byli zvyklí jejich rodiče. Tento obrat vyvolává pocit křivdy a narušuje důvěru v celý systém, který měli pomáhat budovat.

Pravidla hry se nemají měnit těsně před koncem.

Dvojí úder pro budoucí seniory

Problém má dvě roviny, které se nebezpečně sčítají. První z nich je postupné zvyšování důchodového věku. To samo o sobě představuje pro mnoho lidí zásadní komplikaci, zvláště v fyzicky náročných profesích. Mnozí si nedokážou představit, že by svou práci vykonávali v 65 nebo více letech.

Druhý úder přichází v podobě méně výhodného výpočtu nově přiznaných důchodů. Stát postupně zpřísňuje parametry, podle kterých se budoucí důchod počítá. Výsledkem bude nižší náhradový poměr – tedy poměr důchodu k vaší předchozí mzdě. Propad životní úrovně po odchodu z práce tak bude citelnější.

„Systém postupně omezuje váhu odpracovaných let i započítaných výdělků. Každý další ročník, který odejde do důchodu, tak pocítí mírně přísnější podmínky výpočtu,“ vysvětlila Jana Nováková, důchodová analytička finančního serveru 2FP.cz.

Prolomená důvěra ve stát

Zásadní problém těchto změn spočívá v jejich načasování. Lidé, kterým je dnes přes padesát, už mají většinu svého profesního života za sebou. Jejich prostor pro změnu strategie, například pro vytvoření masivní finanční rezervy, je velmi omezený. Celý život plánovali podle pravidel, která se jim teď mění.

Neustálé úpravy a politické sliby, které se často mění s každou novou vládou, navíc prohlubují všeobecnou nejistotu. Lidé ztrácejí pocit, že se na stát mohou spolehnout. To podkopává ochotu společnosti podílet se na jakýchkoli budoucích reformách, protože chybí záruka jejich dlouhodobé platnosti.

Generace padesátníků se tak cítí v pasti. Nemůže vrátit čas a začít spořit více, ale zároveň čelí budoucnosti, kterou si naplánovala úplně jinak. „Důchodový systém musí být předvídatelný. Pokud lidé ztratí jistotu, že pravidla platná po většinu jejich života budou platit i na jeho konci, systém ztrácí legitimitu,“ komentovala Nováková.

Zdraví jako největší neznámá

Největší obavou pro mnoho lidí ale není samotná výše důchodu, nýbrž jejich zdraví. Ne každý pracuje v kanceláři u počítače. Dělníci, řemeslníci, zdravotní sestry nebo prodavačky se reálně obávají, že prodlouženou pracovní dobu fyzicky nezvládnou. Hrozí jim, že poslední roky před důchodem stráví na nemocenské nebo úřadu práce.

Stojí tak před nelehkou volbou. Riskovat zdraví a snažit se pracovat co nejdéle za cenu možného kolapsu, nebo přijmout nižší důchod a odejít na odpočinek dříve? Ani jedna z variant není ideální a ukazuje na rostoucí propast mezi požadavky systému a reálnými možnostmi lidí. Spoléhat se pouze na státní důchod se tak stává stále riskantnější strategií.

Zdroj:
Autorský článek
Česká správa sociálního zabezpečení