Důchodový účet vykazuje nečekaně dobrá čísla. Toto klidné období ale skončí kolem roku 2035, kdy na odchod do důchodu dosáhnou silné ročníky.
Důchody: Systém si oddechl, zlom přijde za 10 let
Český důchodový systém zažil v posledních letech nečekané zlepšení své bilance. Zatímco ještě v prvních sedmi měsících roku 2023 přesahoval schodek 10 miliard korun, o rok později za stejné období klesl na pouhých 3,29 miliardy. Data Ministerstva financí ČR dokonce naznačovala, že by účet mohl za celý rok 2024 skončit v přebytku až 10 miliard korun, jak odhadovalo Ministerstvo práce.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Čtěte také: Předčasné důchody se v Česku značně liší podle regionů
Současná příznivá situace je jen dočasná, systémový problém demografie nezmizel.
Za tímto příznivým vývojem stojí především demografie. Do důchodového věku nyní vstupují populačně slabší ročníky narozené na začátku 60. let. Naopak největší část pojistného odvádějí silné ročníky ze 70. let, takzvané Husákovy děti, které jsou na vrcholu své pracovní kariéry. Tento dočasný soulad mezi příjmy a výdaji drží systém v relativní rovnováze.
Ticho před demografickou bouří
Tato příznivá konstelace však nebude trvat věčně. Podle projekcí Národní rozpočtové rady se systém udrží v mírných přebytcích či schodcích přibližně do poloviny 30. let. Zlomový bod odborníci očekávají kolem roku 2035. Právě tehdy začnou do důchodu masivně odcházet zmíněné silné ročníky a poměr mezi plátci pojistného a příjemci důchodů se dramaticky a trvale zhorší.
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Současná stabilita představuje spíše ticho před bouří než vyřešení dlouhodobého problému. Příznivá čísla mohou paradoxně oslabit politickou vůli k provedení nepopulárních, ale nezbytných reforem. Odkládání systémových změn pouze znamená, že budoucí úpravy budou muset být o to razantnější. Tlak na systém navíc zvyšuje i fakt, že podle zjištění Ministerstva práce již polovina lidí při dosažení důchodového věku nepracuje, a nepřispívá tak do systému.
Výdaje na důchody přitom neustále rostou. Pro představu, průměrný starobní důchod pro jednotlivce dosáhl na konci loňského roku 21 094 korun. Bez reformy se tak budoucí vlády nevyhnou dilematu mezi skokovým zvýšením odvodů, výrazným posunem věku odchodu do důchodu nebo snížením poměru důchodů k průměrné mzdě.
Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.
Zdroj:
Autorský článek
Ministerstvo práce
Ministerstvo financí ČR
Národní rozpočtová rada