Demografická křivka je neúprosná a Česko stárne. Práce ve vyšším věku se brzy stane nutností, nejen volbou, jak ukazuje zkušenost z Japonska.

Představa, že v 65 letech odevzdáte firemní klíče a začnete si užívat zaslouženého odpočinku, se brzy může stát minulostí. Demografické prognózy pro Českou republiku mluví jasně. Počet lidí v produktivním věku klesá, zatímco počet seniorů roste. Tento trend vytváří obrovský tlak na důchodový systém, který v současné podobě není dlouhodobě udržitelný.

Nejde o plané strašení, ale o matematickou jistotu. Zatímco ještě před třiceti lety připadalo na sto dětí méně než 90 seniorů, dnes je jich téměř 140. Stát proto bude muset posouvat hranici odchodu do důchodu. Otázkou pro vás i vaše děti tak není, zda budete pracovat déle, ale jak bude takový pracovní život vypadat.

Práce po šedesátce už není volba, ale začíná být ekonomickou nutností.

Pohled do pracovní budoucnosti

Chcete-li vidět, jak může vypadat pracovní trh za dvacet let, podívejte se do Japonska. Země vycházejícího slunce čelí demografické krizi již delší dobu. Téměř třetina její populace je starší 65 let a firmy se potýkají s akutním nedostatkem zaměstnanců. Řešení našly právě v aktivním zapojování seniorů do pracovního procesu.

Čtěte také: Alzheimerova choroba: Nenápadný zloděj paměti a myšlení

Čísla jsou ohromující. Ve věkové skupině od 65 do 69 let pracuje více než polovina Japonců. I mezi sedmdesátníky zůstává ekonomicky aktivní každý třetí. Není proto výjimkou, že vás v obchodě, restauraci nebo taxi obslouží člověk, který by v Česku už dávno pobíral starobní důchod. Stát i firmy tento trend aktivně podporují, protože bez starších pracovníků by se ekonomika jednoduše zastavila.

„Pokud se nezmění přístup k osobnímu finančnímu plánování, bude si mnoho budoucích českých důchodců muset přivydělávat nikoli pro radost, ale z čisté nutnosti,“ řekla Alena Svobodová, úvěrová analytička finančního serveru 2FP.cz.

Dobrovolnost versus nutnost

Příběh pracujících seniorů má však dvě strany. Pro část z nich je pokračování v kariéře vítanou změnou. Cítí se zdraví, chtějí zůstat v kontaktu s kolegy a udržet si mentální i fyzickou svěžest. Práce jim dává denní řád a pocit užitečnosti, který po odchodu do důchodu často chybí. V japonské kultuře je navíc pracovní identita hluboce zakořeněná.

Pro mnoho dalších ale práce v pokročilém věku není volbou, nýbrž ekonomickou nezbytností. Japonský důchodový systém, podobně jako ten český, závisí na odpracovaných letech a výši příjmů. Lidé s nízkými mzdami, přerušovanou kariérou kvůli péči o rodinu nebo ti, kteří pracovali na částečné úvazky, často dostávají důchod, který na pokrytí životních nákladů nestačí.

Japonské firmy seniorům často nabízejí nové, upravené smlouvy. Bývalí zaměstnanci se vracejí na stejné pracoviště, ale s kratším úvazkem, menší zodpovědností a také s výrazně nižší mzdou. Pro firmu je to levné řešení, pro seniora způsob, jak si doplnit rozpočet a nezůstat v sociální izolaci.

Český trh není na změny připraven

I když se Česko Japonsku demograficky přibližuje, náš pracovní trh na stárnutí populace reaguje pomalu. Firmy stále vnímají starší zaměstnance jako přítěž a nejsou ochotné jim nabízet flexibilní podmínky nebo pozice, které by odpovídaly jejich zkušenostem i fyzickým možnostem. Je velký rozdíl, zda v 68 letech sedíte tři dny v týdnu v kanceláři, nebo pracujete na plný úvazek ve skladu či u výrobní linky.

Statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ukazují, že Češi ve vyšším věku mění zaměstnání jen zřídka. V šedesáti letech tak učiní méně než dvě procenta pracovníků, což je hluboko pod průměrem vyspělých zemí. To svědčí o nízké flexibilitě trhu a neochotě investovat do rekvalifikace starších lidí. Právě zde nás čeká největší výzva, abychom se vyhnuli negativním dopadům japonského scénáře.

Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.

Zdroj:
Autorský článek
Ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí Japonska (MHLW)
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)