Dřívější odchod do důchodu za socialismu vypadal lákavě, ale tehdejší realita a dnešní pravidla ukazují zcela odlišný příběh.
Vzpomínáte si na vyprávění rodičů či prarodičů? Muži odcházeli do důchodu v 60 letech a ženy často ještě o několik let dříve. Z dnešního pohledu to zní téměř jako pohádka, zvláště když se důchodový věk neúprosně posouvá k hranici 65 let a výhledově ještě dál. Tehdejší systém odměňoval matky a pracovníky v náročných profesích výraznými úlevami.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Při pohledu na pouhá čísla se zdá, že minulé generace na tom byly lépe. Takové srovnání je však velmi zjednodušující. Socialistický důchodový systém fungoval ve zcela jiném světě s odlišnými pravidly, ekonomikou i demografickými podmínkami. Nižší věk odchodu do důchodu měl své důvody, které dnes již neplatí.
Dřívější odchod do důchodu neznamenal automaticky delší a bohatší odpočinek.
Proč byl důchod dříve?
Tehdejší režim vnímal práci jako povinnost pro téměř každého. Dlouhodobá nezaměstnanost nebo mezery v pojištění, které dnes mohou komplikovat nárok na důchod, prakticky neexistovaly. Stát garantoval práci a systém byl nastaven na stabilní kariéru od školy až do důchodu v jednom, maximálně několika málo podnicích.
Kromě toho systém zvýhodňoval profese, které považoval za klíčové pro budování hospodářství. Horníci, hutníci nebo zaměstnanci v chemických provozech pracovali v rizikových podmínkách, a proto jim stát umožnil odejít na odpočinek dříve, někdy už v 55 letech. Stejně tak oceňoval ženy za výchovu dětí, kdy každé další dítě snižovalo potřebný věk pro nárok na důchod.
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
„Starý systém byl postaven na zcela odlišné demografii a ekonomice. Dnešní prodlužování věku je nutnou reakcí na delší život a ekonomickou udržitelnost, i když je to pro lidi nepopulární,“ vysvětlil Pavel Svoboda, investiční analytik finančního serveru 2FP.cz.
Konec výhod a sjednocení pravidel
Po roce 1989 se celý systém začal proměňovat. Společenské a ekonomické změny si vyžádaly reformu, která odstartovala v roce 1996. Zrušily se preferenční pracovní kategorie a věk odchodu do důchodu se začal postupně a systematicky zvyšovat. Cílem bylo zajistit dlouhodobou udržitelnost celého systému.
Klíčovou změnou bylo také postupné smazávání rozdílů mezi muži a ženami. Zatímco dříve počet vychovaných dětí hrál u žen zásadní roli, u mladších ročníků už tento faktor důchodový věk neovlivní. Systém směřuje k jednotné hranici pro všechny bez ohledu na pohlaví či počet dětí.
Pokud jste se narodili například v roce 1962, váš důchodový věk činí 64 let a šest měsíců. U ročníků narozených po roce 1974 se hranice každý rok o měsíc prodlužuje. Legislativa počítá s tím, že se věk zastaví na 67 letech pro lidi narozené po roce 1988, ačkoliv se tato hranice může v budoucnu ještě změnit.
Věk nestačí, klíčové jsou roky pojištění
Dnes už pro nárok na starobní důchod nestačí pouze dosáhnout stanoveného věku. Zákon vyžaduje, abyste získali také potřebnou dobu důchodového pojištění. Pro řádný starobní důchod musíte mít odpracováno, nebo přesněji řečeno pojištěno, alespoň 35 let. To zahrnuje nejen zaměstnání, ale i takzvané náhradní doby, jako je péče o dítě nebo evidence na úřadu práce.
Pokud zvažujete odchod do předčasného důchodu, podmínky jsou ještě přísnější. Musíte nasbírat minimálně 40 let pojištění a odejít můžete nejdříve tři roky před vaším řádným důchodovým termínem. Počítejte však s tím, že se vám výsledný důchod trvale sníží za každý měsíc, o který odejdete dříve.
Zdroj:
Autorský článek
Česká správa sociálního zabezpečení
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR