
Pro odchod do důchodu nemusíte mít odpracováno vždy 35 let. Existují cesty, jak se vyhnout krácení, i situace, kdy stačí mnohem méně.
Základní metou pro většinu budoucích českých důchodců je dosažení 35 let doby pojištění. Tento údaj se stal jakýmsi magickým číslem, bez kterého se dveře ke starobnímu důchodu neotevřou. Platí to pro všechny, kdo dosáhli důchodového věku po konci roku 2018. Přestože je tento limit stěžejní, systém pamatuje na řadu životních situací, kdy lze nárok na důchod získat i za odlišných podmínek.
Redakční výběr top článků o důchodech:
» Desítkám tisíc lidí se zvýšil důchod o tisíce korun
» Kolik důchodců pobírá důchod vyšší 30 tisíc korun?
» Kolik dostane od státu průměrně důchodce v důchodu?
» Kdy vám sociálka sníží nebo vezme důchod?
Nejde přitom jen o scénáře, kdy stačí odpracovat méně let. Paradoxně existují i případy, kdy se vyplatí mít naopak odpracováno více, než je zákonem stanovené minimum. Typicky se jedná o situace spojené s odchodem do předčasného důchodu. Zorientovat se v těchto pravidlech je klíčové pro správné načasování a maximalizaci budoucího příjmu, který bude člověka provázet po zbytek života.
Standardních 35 let pojištění je jen začátek příběhu.
Předčasný odchod a jeho cena
Možnost odejít do důchodu dříve než v řádném termínu je lákavá, ale má svá přísná pravidla a finanční dopady. Pro nárok na předčasný důchod je nutné nasbírat alespoň 40 let pojištění.
Samotná výše důchodu se pak trvale krátí, a to za každých započatých 90 dní, které člověku chybí do jeho řádného důchodového věku. Standardní sazba krácení činí 1,5 procenta z výpočtového základu.
Doporučujeme k přečtení:
» Nejvyšší důchody pobírají v Praze 6 a na Karvinsku
» Penzijko: Jistota „nuly“ připravuje zbytečně přes dva miliony lidí o výnosy
» Přes 303 tisíc důchodců pobírá důchod nižší než je minimální mzda
Čtěte také: Důchod v hotovosti vás stojí tisícovku ročně
Zde se otevírá prostor pro ty, kteří mají odpracováno nadstandardně mnoho. Pokud žadatel nasbíral plných 45 let doby pojištění, stát ho odmění mírnější sankcí. Krácení se v takovém případě snižuje na polovinu, tedy na 0,75 procenta výpočtového základu za každé čtvrtletí.
Je však nutné pamatovat na to, že jednou přiznaný předčasný důchod je nevratný a jeho procentní výměra se až do dosažení řádného důchodového věku nevalorizuje.
„Předčasný důchod je nevratné rozhodnutí s trvalými finančními dopady. Lidé by si měli spočítat, zda se jim krátkodobá úleva od práce vyplatí v kontextu desítek let s nižším příjmem,“ řekla Eva Nachtmannová, investiční analytička finančního serveru 2FP.cz.
Kdy stačí odpracovat méně
Zákon umožňuje získat nárok na starobní důchod i s výrazně kratší dobou pojištění, ovšem za cenu pozdějšího odchodu.
První alternativou je získání 30 let pojištění, do kterých se však počítá pouze výdělečná činnost (zaměstnání, OSVČ) nebo dobrovolné pojištění. Takzvané náhradní doby, jako je péče o dítě nebo evidence na úřadu práce, se v tomto případě nezapočítávají.
Ještě mírnější podmínky platily pro ty, kdo splnili zákonné požadavky v minulých letech. Lidem, kteří nasbírali alespoň 20 let pojištění (včetně náhradních dob), stačilo dosáhnout věku o pět let vyššího, než je standardní důchodový věk pro muže stejného ročníku narození. Tato možnost se týkala období do konce roku 2024. Po tomto datu se podmínka zpřísnila a věk se posunul na hranici o dva roky vyšší.
Invalidita mění pravidla hry
Zcela specifickou kapitolou je souběh invalidity a nároku na starobní důchod. Lidé, kteří pobírají invalidní důchod, se po dosažení věku 65 let dočkají automatické změny.
Jejich invalidní důchod se z moci úřední transformuje na důchod starobní, a to ve stejné výši, v jaké byl dosud vyplácen. Česká správa sociálního zabezpečení v tomto případě vůbec nezkoumá, zda dotyčný splnil podmínku potřebné doby pojištění.
Nárok na starobní důchod může vzniknout i lidem, kteří invalidní důchod nepobírají, ale podmínku invalidity splňují. Pokud v 65 letech mají uznanou invaliditu (jakéhokoliv stupně) a zároveň získali dobu pojištění potřebnou pro nárok na invalidní důchod, mohou o starobní důchod požádat.
Zvláštní úprava platí i pro případy, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu. Pro představu o finančním kontextu, průměrný starobní důchod na konci minulého roku dosáhl 21 094 korun.
„Automatická přeměna invalidního důchodu na starobní je velkou úlevou, ale je klíčové si uvědomit, že výše důchodu zůstává stejná. Kdo pobíral nízký invalidní důchod, nebude mít ve stáří více,“ vysvětlila Nachtmannová.
Kratší doba pro invalidní důchod
Samotný nárok na invalidní důchod má logicky mnohem mírnější požadavky na délku pojištění než důchod starobní. Potřebná doba se odvíjí od věku, ve kterém invalidita vznikla.
Zatímco lidem do 20 let stačí teoreticky i jediný den pojištění, u starších žadatelů se požadavky postupně zvyšují. Například ve věku mezi 24 a 26 lety jsou potřeba minimálně 3 roky pojištění.
Nejpřísnější podmínka platí pro lidi starší 38 let. Ti musí prokázat buď pět let pojištění v posledních deseti letech před vznikem invalidity, nebo deset let pojištění v posledních dvaceti letech.
Do této doby se započítává nejen výdělečná činnost, ale i náhradní doby, jako je péče o dítě do čtyř let věku nebo evidence na úřadu práce s nárokem na podporu.
Líbí se vám finanční server 2FP.cz? Přidejte se do Klubu 2FP a získejte balík výhod.
Zdroj:
Autorský článek
Česká správa sociálního zabezpečení