Některé fondy slibují měsíční výplatu až 11 procent. Tento lákavý příjem si však vybírá daň na celkovém zhodnocení vašeho majetku.

Lákadlo pravidelné renty

Představa pravidelného měsíčního příjmu z investic, který spolehlivě přistane na účtu, oslovuje mnoho lidí. Zvláště když se distribuční výnos pohybuje mezi osmi až jedenácti procenty ročně. Na trhu existují burzovně obchodované fondy (ETF), které přesně takový model nabízejí. Kombinují investici do akcií se strategií, která generuje stabilní peněžní tok.

Tento přístup vypadá jako ideální řešení. Získáváte hotovost, zatímco váš kapitál zůstává zainvestovaný v akciích. Data však ukazují, že tento mechanismus není perpetuum mobile. Za pravidelné výplaty platíte skrytou cenu, kterou je dobré znát dříve, než do podobného produktu vložíte své peníze.

Pravidelný příjem z akcií není kouzlo, ale kompromis mezi dnešní výplatou a budoucím ziskem.

Jak funguje motor vysokých výplat

Zdrojem nadstandardních příjmů těchto fondů je takzvaná opční strategie. Představte si, že vlastníte portfolio velkých a zavedených společností. Fond k tomuto portfoliu přidá další vrstvu. Pravidelně „prodává“ část budoucího růstového potenciálu těchto akcií za předem danou prémii. Tuto prémii pak rozdělí mezi vás, investory.

Je to podobné, jako byste pronajali právo sklidit část úrody z vašeho jabloňového sadu. Okamžitě inkasujete nájemné, což je váš jistý příjem. Pokud ale bude úroda nadprůměrná, část zisku navíc připadne nájemci. Vy se tak vědomě vzdáváte části maximálního možného výnosu výměnou za jistotu okamžitého příjmu.

„Tyto fondy v podstatě ořezávají růstové špičky trhu a přeměňují je na pravidelný peněžní tok. Investor se tak vzdává části potenciálního zisku výměnou za nižší kolísavost a okamžitý příjem,“ vysvětlila Eva Nachtmannová, investiční analytička finančního serveru 2FP.cz.

Klidnější jízda s nižší rychlostí

Tento mechanismus má jasné dopady na výkonnost. Když trhy klesají, opční prémie funguje jako polštář, který tlumí ztráty. Například během medvědího trhu v roce 2022, kdy se široký americký index S&P 500 propadl o více než 25 procent, ztratil fond s touto strategií jen necelých 13 procent. Podobně tlumil i menší korekce v dalších letech.

Cena za tuto ochranu se však naplno projeví, jakmile se trhy začnou zotavovat. Fondy s opční strategií se vracejí vzhůru výrazně pomaleji než tržní indexy. Zatímco se trh zotavoval a připsal si téměř 24 procent, hodnota fondu stoupla jen o necelých 13 procent. V dlouhodobém horizontu tak celkové zhodnocení výrazně zaostává za pasivním sledováním indexu.

Konzervativní vs. růstová varianta

Na trhu naleznete dvě hlavní varianty těchto fondů. První se zaměřuje na portfolio velkých, stabilních amerických firem po vzoru indexu S&P 500. Nabízí vyšší míru ochrany proti propadům, ale také se více vzdává růstového potenciálu. Její celkové výnosy jsou proto citelně nižší než u samotného indexu.

Druhá varianta se orientuje na technologický index Nasdaq 100. Její portfolio je rizikovější a kolísavější. Díky tomu dokáže zachytit větší část růstu trhu a její celková výkonnost se více blíží svému benchmarku. Ochranný polštář je zde ale mnohem tenčí a při propadech se její ztráty blíží ztrátám technologického indexu.

Pro koho se tato strategie hodí

Fondy generující vysoký příjem jsou nástrojem pro specifickou skupinu investorů. Jejich výhody ocení především rentiéři a lidé v předdůchodovém věku, kteří již nebudují majetek, ale naopak z něj chtějí čerpat pravidelný příjem. Pro ně může být stabilní peněžní tok důležitější než maximální zhodnocení.

Naopak pro investory v akumulační fázi, kteří mají před sebou desítky let, představuje tato strategie brzdu. Omezením růstového potenciálu se připravují o sílu složeného úročení. Dlouhodobě dosáhnou výrazně lepších výsledků s klasickým indexovým ETF, které veškeré zisky reinvestuje.

Nečekejte záchrannou síť

Je klíčové si uvědomit, že tyto fondy nejsou náhradou za hotovost ani za kvalitní dluhopisy. Jsou to stále akciové investice se všemi souvisejícími riziky. Jejich hlavním produktem není ochrana kapitálu, ale přeměna budoucího růstu na současný příjem. V případě hluboké krize vás před ztrátou neochrání, pouze ji zmírní.

Při výběru se tedy nezaměřujte pouze na výši distribučního výnosu. Vždy prozkoumejte celkovou historickou výkonnost, strukturu portfolia a náklady. Pro evropské investory jsou navíc dostupné varianty splňující místní regulatorní požadavky UCITS.

„Investoři by neměli sledovat jen výši měsíční výplaty. Klíčové je pochopit, že si tento příjem vlastně kupují za cenu nižšího celkového zhodnocení v dlouhodobém horizontu. Není to oběd zdarma,“ komentovala Eva Nachtmannová, investiční analytička finančního serveru 2FP.cz.

Zdroj:
Autorský článek
Americká komise pro cenné papíry a burzy (SEC)