Nečekaně silným mandátem od voličů zvítězilo hnutí ANO. Hrozí ekonomice bezuzdné zvyšování důchodů nebo se dočkáme dotažení reforem?

Silný mandát hnutí ANO otevírá prostor pro zásadní debatu o budoucnosti financování starobních důchodů v Česku. Po letech úspor a snah o stabilizaci státního rozpočtu se na stole opět objevuje téma, které je pro voliče i politiky naprosto klíčové: jak zajistit důstojný důchod a finanční jistotu v pozdním věku?

Otázkou je, zda si země s rostoucím dluhem může dovolit naplnit všechna štědrá předvolební prohlášení, nebo zda bude nutné najít cestu kompromisu mezi politickým tlakem a ekonomickou realitou.

Politické sliby vs realita důchodů

Volební kampaně bývají tradičně plné slibů a v oblasti důchodů to platí dvojnásob. Hnutí ANO opakovaně avizovalo snahu o vyšší nárůst důchodů, zejména pro nízkopříjmové důchodce, a často kritizovalo dřívější vlády za nedostatečnou pomoc seniorům.

Realita státního rozpočtu je ale neúprosná. Jakékoliv razantní a nepromyšlené navyšování výdajů, které by nebylo doprovázeno zvýšením příjmů nebo úsporami jinde, by vedlo k dalšímu prohlubování dluhu.

Pokud by nová vláda přistoupila k výraznému zvýšení důchodů nad rámec stávající valorizace, musela by najít stovky miliard korun. Takto vysoká částka by si vyžádala buď radikální škrty v jiných oblastech, jako je školství nebo doprava, nebo skokové zvýšení daní, což by zatížilo pracující populaci.

Nejjednodušší, ale nejrizikovější cestou je nechat růst dluh, což by mělo za následek zhoršení důvěry finančních trhů a možné zvýšení úrokových sazeb.

„Trh vnímá jakékoliv neřízené zvyšování státních výdajů jako riziko, které může vést k opětovnému roztočení inflační spirály, což by ve finále poškodilo samotné důchodce více než cokoliv jiného. Vyšší důchody bez reálného krytí způsobí pouze další růst cen,“ řekla Eva Nachtmannová, investiční analytička finančního serveru 2FP.cz.

Valorizace důchodů mají svá pravidla

Zásadní omezení pro politické manévrování představuje stávající zákonný mechanismus valorizace důchodů. Ten zajišťuje, že důchody se pravidelně zvyšují na základě objektivních ekonomických dat, konkrétně o míru takzvané důchodcovské inflace a o jednu třetinu růstu reálných mezd.

Uvedený systém byl navržen tak, aby chránil důchodce před poklesem reálné hodnoty jejich příjmů. Změna tohoto mechanismu by vyžadovala schválení v parlamentu, což by nebylo jednoduché, a navíc by to destabilizovalo očekávání jak u seniorů, tak u ekonomů.

Základní výměra důchodu je částka, která se zvyšuje pro všechny stejně, fixní částkou. Procentní výměra je naopak dynamická a je závislá na výši dosavadního důchodu.  Politické sliby se obvykle zaměřují na procentní část, ale ta je omezená již zmíněnými pravidly.

Pokus o mimořádnou valorizaci bez opory v legislativě by sice mohl krátkodobě potěšit voliče, z dlouhodobého hlediska by však představoval nebezpečný precedens a zásah do systému, který se snaží o predikovatelnost.

„Důchodový systém musí být postaven na pevných a dlouhodobě udržitelných pravidlech. Každé ad hoc navýšení, které není podloženo dlouhodobou ekonomickou prognózou, pouze vytváří dojem stability, ale v jádru systém destabilizuje. Jakákoliv změna musí být vyvážená a reflektovat jak potřeby důchodců, tak kapacity státního rozpočtu,“ řekla Jana Nováková, důchodová analytička finančního serveru 2FP.cz.

Demografie a udržitelnost důchodů

Největším problémem důchodového systému v Česku zůstává demografie. Poměr pracujících a důchodců se neustále zhoršuje. Zatímco dříve se na jednoho seniora podílelo několik pracujících, v budoucnu bude tento poměr klesat k jedna ku jedna. Tato situace vyžaduje strukturální reformu, nikoli jen populistické zvýšení dávek.

Pro získání nadprůměrného důchodu je navíc klíčová dlouhá doba pojištění a nadprůměrné příjmy. Patřit mezi patnáct procent důchodců, kteří pobírají důchod nad dvacet pět tisíc korun, je vzácné a vyžaduje práci na celý život.

„Základní problém spočívá v demografii. Pakliže politici neprovedou strukturální změny, žádné jednorázové navýšení systém nespasí. Každá vláda řeší, jak zajistit příjmy pro budoucí důchodce v kontextu rostoucí střední délky dožití. V důchodu strávíme zhruba jednu čtvrtinu života, což nyní dosahuje přibližně dvacet let, a na to musí být systém připraven,“ řekla Iva Malá, zdravotní analytička finančního serveru 2FP.cz.

Hrozí inflační spirála?

Zvyšování důchodů je sice lákavé, avšak pokud by nové politické vedení přistoupilo k razantnímu navýšení rozpočtových výdajů na důchody bez reálného krytí, hrozí riziko inflační spirály. Přebytek peněz v ekonomice, který není podložen růstem produktivity, vede k tlaku na ceny.

Důchodci, kteří již tak čelí rostoucím nákladům na život (zejména na energie a potraviny, které tvoří velkou část jejich spotřebního koše), by se nakonec stali obětí tohoto politicky motivovaného kroku.

Analytici upozorňují, že jakékoli bezuzdné utrácení by vedlo k vyšší poptávce, kterou by česko-moravské hospodářství nemuselo stíhat pokrýt. To by znamenalo dovoz inflace ze zahraničí a reálné snížení kupní síly, i přes nominálně vyšší důchod.

„Část důchodců operuje s těsným měsíčním rozpočtem, kde i menší výkyvy cen znamenají problém. V případě inflace způsobené nadměrnými státními výdaji by museli rychleji sáhnout do svých úspor, nebo by se dokonce dostali do dluhové spirály. I malá půjčka na pokrytí základních životních nákladů se může stát pro seniory s průměrnými důchody neřešitelným problémem,“ řekla Alena Svobodová, úvěrová analytička finančního serveru 2FP.cz.

Tento názor doplňuje i analytik Jan Novotný: „Nejlepší cestou, jak pomoci důchodcům, není jednorázový populistický balíček, ale dlouhodobá stabilita měny a cenové úrovně. Důchodová valorizace má kompenzovat inflaci, ne ji vytvářet. Mimořádné navýšení by mělo smysl pouze v případě, že by bylo doprovázeno radikálními důchodovými reformami, které by zajistily příjmy pro budoucí desetiletí.“

Nečekejte na politiky a zajistěte se na důchod sami

„Ve finančním serveru 2FP.cz se dlouhodobě shodujeme na jedné věci: důchod ze státního systému, jehož průměrná výše se pohybuje kolem dvacet jedna tisíc korun,  nebude stačit pro udržení životního standardu na úrovni z produktivního věku, řekla Eva Nachtmannová a doplnila: „Politika může důchody krátkodobě zvýšit, ale základní rozdíl v příjmech mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem se nezmění.“

Je proto nutné, aby si každý občan vytvořil vlastní investiční polštář. Rychlejší cesta k milionu korun vede přes investování.

„Spoléhat pouze na stát je iluze. Je klíčové, aby si každý uvědomil nutnost vlastního investování, ideálně do dlouhodobých a diverzifikovaných produktů s výhodou složeného úročení. Průměrný senior, který byl schopen během svého ekonomicky aktivního života odkládat měsíčně dvacet procent svých příjmů, by si za dvacet let mohl vytvořit slušné portfolio. Bez toho se budoucí důchodci neobejdou,“ řekl Josef Švejda, penzijní analytik finančního serveru 2FP.cz.

Dlouhodobé investování je tedy jedinou obranou proti nejistotě, kterou přináší stárnutí populace a politická nestabilita. Dokonce i malé částky, investované po delší dobu, mohou díky složenému úročení přinést výrazně lepší výsledky než pouhé odkládání peněz na běžný účet. Investiční horizont dvacet let je minimální minimální hranicí. Daleko lepší je horizont delší 30 let. V podstatě část první výplaty by měla padnout na budoucí zajištění ve stáří.

„Z pohledu investičních analytiků je nutné apelovat na mladší generaci, aby se nenechala ukolébat politickými sliby o budoucích důchodech. Vytvoření vlastního majetku je jediná spolehlivá důchodová reforma, kterou má každý ve svých rukou. Politici mohou slibovat hory, ale trh a demografie hovoří jasně,“ řekl Pavel Svoboda, investiční analytik finančního serveru 2FP.cz.

Stabilita důchodového systému bude i nadále záviset na transparentních pravidlech valorizace, nikoli na krátkodobých politických gestech.

Pavla Šťastná

Zdroj:
Autorský článek
Česká správa sociálního zabezpečení
Hnutí ANO